"Dobrý den paní Bieberová, chci se zeptat, jestli je doma Justin." zeptala jsem se paní Bieberové přes telefon. "Bohužel je někde venku, mám nechat nějaký vzkaz?" tak trochu jsem byla zklamaná. "Nené, škoda, ale děkuju, naschle" a položila jsem telefon. Znáte to, když člověka scháníte, protože jste se domluvili, že dnes půjdete do města, ale on si radši vyrazí někam s kámošema ven? Ne? Já to právě prožívám. Jsem takovej ten žárlivý typ, ale tohle se nedělá. Zapla jsem si teda počítač a koukla fb co je nového. "Píppíp" pípla mi SMSka. "Ahoj Carol, čekám před tvým barákem, pohni, než tu umřu" usmála jsem se na mobil. Nezapomněl na mě! Okamžitě jsem se oblékla, sbalila si tašku a co nejvíc se navoněla, však víte, musim se mu líbit a vonět mu! "Ahoj Justine" celá jsem se rozzářila a objala ho. "Ahoj Katie" stisknul mě. Nechtěla jsem se od něho vůbec odtrhnout. "kam půjdem?" zeptala jsem se. "Nech se překvapit" věděla jsem, že do města, ale přesně kam ne. Jak jsme tak šli vedle sebe, povídali jsme si a strašně se smáli. Byl to takový vtipálek. Kéžby i můj."Počkej tady chvilku" kývla jsem a Justin odešel. Stála jsem tam a pohupovala se. Pozorovala jsem a ani nevim proč, strom, jak šumí. Usmívala jsem se, protože mi to nepřišlo normální. Justin byl zpátky, ani ne za 5 minut. "Ehm" upozornil na sebe Justin. Já se otočila. Nemohla jsem uvěřit svým očím. "Katie, tady máš něco k tvému dnešnímu svátku" kleknul si. "Přijmeš prosím tuto květinu a nedáš mi košem?" smála jsem se. "Jsitě že nedám Justine, určitě ne" vzala jsem si kytici a objala ho. "Děkuju moc" řekla jsem a přičichla si. "Nádherně voní" v tu chvíli jsem se podívala na Justina. Justin se tvářil z ničeho nic hrozně. "Stalo se něco Justine?" zeptala jsem se ho. "Katie, já ..
