Reveal secrets [DrarryCZ]

21.kapitola

,,COŽE?"vyjekl Harry. To nemůže být možné. Ne, prostě ne!
,,To není možné."zamítl rázně a doufal, že Ginny za chvíli vykřikne ,,Apríl! To byla prča co?"
,,Ale ano,"přikyvovala. ,,Tehdy po tom co se semnou David rozešel...Víš...To antikoncepční kouzlo jsme nepoužili." Harry snad i slyšel, jak mu srdce pokleslo o pár centimetrů. A moc dobře si na to vzpomínal. Nepoužili to kouzlo. Nebyli opatrní.  
,,Já vím, že je to těžké, ale myslím...myslím, že si ho chci nechat."řekla Ginny.
,,Víš určitě že -"
,,Je tvoje."ujistila ho.
,,Ne, já nevím, jestli si ho chci nechat! V jakém měsíci jsi?"panikařil Harry.
,,Budou to dva měsíce."řekla Ginny klidně. Harry se chytil za vlasy a samým vyděšením nemohl ani uvažovat.
,,Vždyť jsme mladí, je nám teprve osmnáct!"
,,Ale podle kouzelnického zákona jsme už dospělí a máme všechna práva."namítla.
,,Já...Já-"
,,Rozmysli si to. Ale jak bude tvé rozhodnutí jakékoliv, nechám si ho. A zatím to chci držet jako tajemství. Nechci, aby to věděla celá škola."řekla.

Bude táta. A nesměl se nikomu svěřit. Vzhledem ke změně jejich vztahu byl na vážkách. Už se nemilují a pohromadě by je drželo jen to dítě. Takový život Harry nechtěl. Jenže i když Ginny tohle řekne, chce si ho nechat. A to nenarozené nikdy nepozná svého otce.
Potřeboval by od někoho radu. Jenže od koho? Draco s ním nemluví, Ron a Hermiona by se zbláznili a Astoria by nejspíš skočila z astronomické věže. Ležel v posteli. Když se podíval na hodiny, bylo půl čtvrté ráno. Mysl mu nedala spát a usnul až v pět.

V předmětech byl nepozorný, dělal spoustu chyb a málem si za to vysloužil školní trest od Rookwooda.

Po škole si odchytil Ginny. Byli v chodbě ve třetím patře a všude bylo prázdno.
,,Můžeš hrát famfrpál?"zeptal se.
,,Asi ano."odpověděla nejistě.
,,Asi?! Ginny, hrajeme už zítra." připomněl jí. Chvíli mlčela a Harry vyčkával.
,,Budu hrát,"řekla.,,A co ty? Už ses rozhodl?"
,,Vždyť se nemilujeme. Co si pomyslí David? Určitě s ním budeš chtít žít a já to dítě budu moct jen navštěvovat."namítl Harry.
,,Tvoje volba, ale nezměním to. Nezabiju ho."řekla Ginny pohladila se po břiše a odešla.
Harry tam chvíli stál a přemýšlel. Nedokázal se pohnout a cítil se, jako by měl nohy jen ze želé. Když se rozhlédl kolem sebe a uvažoval, kam půjde, uviděl ho. Draco stál na opačném konci chodby a tvářil se k smrti vyděšeně. Harryho srdce se málem propadlo do kalhot. Doufal, že ten rozhovor neslyšel.
,,Ahoj."pozdravil nezvykle vysokým hlasem.
,,Ty budeš mít dítě?"zeptal se Draco. Harry nevěděl, co říct.
,,Proboha ne, co si to o mně myslíš?"řekl a zvýšil se mu tep.
,,Já to slyšel! Ty a Weasleyová budete mít dítě!" vykřikl Draco a ukázal na něj třesoucím se prstem.
,,Ne, to není pravda." Harry se stále snažil zachovat klid.
,,Nelži!"okřikl ho.
,,Hleď si svého a své přítelkyně!"vyjekl Harry.
,,Do Caroline se nenavážej!"zakřičel Draco.
,,Spal si s ní už v době, kdy jsme spolu byli?"
,,Dej si pozor na jazyk."pohrozil.
Harry se na něj ušklíbl a vydal se zpět do společenské místnosti. I když chtěl aby vypadal, že je mu to jedno, ve skutečnosti se obával, že to Draco řekne ostatním. Co když to řekne Astorii? Harrymu připadalo, že se každý den stává horším a horším utrpením.

Nastoupili na hřiště. Harry se všude rozhlédl a zjistil, že není ani jedno místo volné. Dnes se konal finální zápas. Naproti němu šel Draco, úšklebek mu hrál na rtech a jeho oči se ve slunečním svitu leskly. Ozvalo se písknutí, vzlétli do vzduchu a uslyšel hlas komentátora.

,,Táta! Táta! Táta!" V dálce zněl dětský pláč...
Harry se s křikem probudil a zprudka se posadil. Podíval se z okna a ulevilo se mu, když zjistil, že se zápas ještě nekonal. Bylo asi šest ráno, obloha byla šedá a vypadalo to, že se rozprší. Svým křikem probudil Rona.
,,C-c-co se děje? Zas máš nějaký sny o Ty-víš-kom?"zamumlal a díval se na něj skrz přivřené oči.
,,Nic, spi dál."odbyl ho Harry. Došel k umyvadlu a opláchl si obličej. Dnešek bude ještě zajímavý.

Po snídani se sešli v šatně. Harry k nim pronesl svou povzbudivou řeč a šli na hřiště.
Uvítal je bouřlivý jásot. Studenti na sobě měli šály a čepice barvy koleje a někteří mávali malými vlajkami.
Naproti stálo zmijozelské družstvo v čele s Malfoyem.
,,Kapitáni, podejte si ruce!"přikázala madame Hoochová.
Na Dracových rtech nebyla ani stopa po úsměvu. Jeho chladné oči Harryho probodávaly a při tom mu pomalu drtil ruku.
,,Nasedněte na košťata!"
Na písknutí vzlétli do vzduchu. Harry obletěl celé hřiště a sledoval postavení svých spoluhráčů. Obloha zůstávala stále šedá.
,,Jsme diváci finálního zápasu Nebelvíru proti Zmijozelu!"komentoval opět Martin Hamr.
,,Camrál má Nebelvír, v rukou ho drží Riley Cooperová, přihrává ho Weasleyové...! Ale brankář Rogeres střelu chytil a camrálu se ujímá Zmijozel."
Harry se díval po zlatonce, ale nespouštěl oči z Draca. Náhle za sebou zaslechl svištivý zvuk. Udělal otočku a vrhl se střemhlav dolů. Potlouk ho minul a srazil zmijozelského hráče Smarta.
,,Skvělý manévr od Harryho Pottera!"
Harry zase vyletěl vzhůru, mnohem výš než ostatní, aby měl větší přehled.
,,Nebelvír dává gól!!!"zaječel na celé hřiště Hamr. Čtvrtina hřiště se zvedla jako lavina a začala poskakovat. Viděl, jak Draco zvedl hlavu a podíval se na něj vražedným pohledem.
Harry se na něj usmál. Náhle spatřil zlatý odlesk u nebelvírské branky. Rozletěl se za ní.
,,Potter má zlatonku přímo před sebou a Draco Malfoy ho následuje. Kdo ji chytí dřív?"řval Hamr.
,,Prohraješ Pottere!"vykřikl Draco letící za ním na svém Nimbusu 2001.
,,Myslíš?!"
,,NEBELVÍR DÁVÁ GÓL!!!
Harry se neudržel a nahlas se rozchechtal do větru. Najednou ucítil tah a viděl jak se mu zlatonka vzdaluje. Malfoy ho držel za konec koštěte a pomalu ho tahal víc a víc zpátky.
,,Okamžitě mě pusť!"zaječel Harry. Ozvalo se zapísknutí.
,,Trestné střílení pro Nebelvír!"vykřikla pobouřeně madame Hoochová.
Draco se jen ušklíbl, ale hned ho to přešlo, když jim střelila branku Ginny.
Harry musel dál pátrat po zlatonce. Po patnácti minutách Nebelvír dal dalších pět branek.
Zmijozelsští si museli dát pauzu a Harry z dálky viděl, jak na své spoluhráče Malfoy ječí.
Ucítil ve vzduchu vodu a po chvíli se rozpršelo.
,,Vítěz zápasu získá famfrpálový pohár!"komentoval Martin Hamr. Draco se na Hamra podíval pohledem vraha, nasedl prudce na koště a vzlétl.
,,Jde nám to skvěle. Thomasi, Davide -Víc je bombardujte potloukama. Nejvíc Malfoye, brání mi chytit zlatonku."supěl Harry, když se radili.
Hned, jak hra zase začala, Draco schytal při první minutě potlouk do zad. Harryho zalila vlna uspokojení.
Zahlédl zlatonku a rozletěl se k ní.
,,Bude to holka, nebo kluk?"zaječel na něj Malfoy. Harry se lekl, otočil se a zlatonka byla pryč. Draco se na něj ušklíbl.
,,Po 35. Minutě Zmijozel dává gól!,"informoval Hamr, i když ne zrovna nadšeně.
,,Nebelvír vede 80:10"
Dál kroužil po hřišti a během pěti minut dal Zmijozel tři branky.
,,Kdo by se Weasleyho bál,
neumí hrát famfrpál,
Zmijozelem zní chorál:
Weasley je náš král..."

,,Nenech se rozhodit Rone!"zaječel na něj přes povyk Harry. Ron se na něj zoufale podíval, narovnal se a odpálil střelu mířenou zmijozelským hráčem Johnsonem.
Čtvrtina hřiště začala přehlušovat povyk svou verzí.

,,Weasley je náš král,
Weasley je náš král,
Ten umí hrát famfrpál,
Weasley je náš král..."

Zmijozelsští začali řvát ještě víc. Harry by se vsadil, že to slyší celé Prasinky.
,,Ze hnoje se vyhrabal,
nedosáhne na Camrál,
k vítězství nás vede dál,
Weasley je náš král..."
Musí rychle chytit zlatonku...

,,K vítězství nás vede dál,
chytí každičký Camrál.
Nebelvírem zní chorál:
Weasley je náš král..."
Ronovi to dodalo trochu odvahy a odrazil další dvě střely.

,,Weasleymu by měla prospět další sloka, nemyslíš?"ozvalo se za ním zlomyslně. Harry ho ignoroval a dál se soustředěně rozhlížel po zlatonce.
,,Weasley je náš král,
Weasley je náš král,
nedosáhne na Camrál,
Weasley je náš král..."
Ron pustil další gól.
,,Nebelvír vede 80:50."oznámil Hamr.
Zahlédl ji! Vrhl se střemhlav dolů, předvedl Vronského fintu a vyletěl vzhůru. Davem se ozývaly výkřiky. Draco to tak tak stihl zarovnat, aby se nevymlátil na trávníku hřiště. Harry se natáhl po zlatonce a lapil ji do ruky.
,,Potter chytil zlatonku a zajistil Nebelvíru famfrpálový pohár!"ječel Hamr.
Slétli se všichni dole, objímali se a několik studentů běželo za nimi na hřiště.
Poslední na co si Harry vzpomínal bylo, jak ho všichni vyzvedli vzhůru na ruce, přesně jako tehdy, když porazil Voldemorta.