Kapitola 2
Náš dům je úžasný. Z venku je modrý s bílými okny. Obývák je také celý bílí s velkou plazmovkou, Xboxem a velkou pohovkou ve tvaru U. A můj pokoj je ještě lepší. Je bíle vymalovaný s dvěma červenými stěnami velkou skříní, Mojí velkou postelí, koupelnou a proskleným balkonem s výhledem na bazén. Počkat MY MÁME BAZÉN! Seběhla jsem schody a vešla na naší zahradu a vážně máme bazén. Ještě že jsem si zabalila svoje oblíbené plavky. Když jsem zašla dovnitř do svého pokoje napadlo mě, že se půjdu projít po městě. Vytáhla jsem si sukni a tílko s nápisem I love New York. Vzala si lodičky a šla.
V Italii mají úžasné butiky v každém jsem si koupila nějaký kousek. Když jsem procházela kolem kavárny Uno coffe zaslechla jsem jak na mě někdo volá „Zoe!" otočila jsem se, ale nikdo tam nebyl, když jsem se otočila zpět málem jsem dostala infarkt přímo přede mnou stál Zed a usmíval se. „Ahoj, jak se máš?" zeptal se se smíchem. „Ahoj jo mám se dobře. Co tady děláš?" vylezlo ze mě.
„Ale jen si prohlížím město, je úchvatné"
„ Ano je úchvatné" ale ne tolik jako ty. Pomyslela jsem si.
„Jo a nechtěla bys se mnou jít na pláž už mě začíná nudit to procházení po městě. Tebe snad ne?"
„ale jo jen si musím dojít pro plavky mám je doma. Nechceš jít se mnou?"
„Ok tak pojď a dej mi nějaké ty tašky musí být těžké"
Až teď mi došlo že mám na sobě navěšeno asi 15 kilo. Dala jsem mu 4 tašky a šli jsme k nám.
Máma se mohla zbláznit, když vkročil do dveří. „Ahoj Zlatíčko to je tvůj nový kamarád. A je to hezký chlapec." Když skončila popadla jsem Zeda za ruku a vytáhla ho k sobě do pokoje. Když jsem zabouchla dveře začal se smát „Tvá matka je vždycky taková?" zeptal se se smíchem. „na jen když domu přivedu někoho nového" řekla jsem a začala se červenat. „Ok mohl bys na chvilku ven obleču si plavky a přijdu za tebou" řekla jsem a začala hledat svoje plavky. Když jsem se zvedla a chtěla si sundat tričko všimla jsem si že Zed ještě neodešel. „Zede mohl bys prosím odejít z mého pokoje nebo se alespoň nedívat?" Zed se zazubil a otočil se. Já si zatím přetáhla tričko přes hlavu a nasadila si vrchní díl plavek pak jsem si nasadila spodek a natáhla na sebe tílko a sukni „hotovo" řekla jsem a Zed se otočil zpátky na mě „ Ok teď zajdeme k nám musím si vzít plavky" Nevydržela jsem to a začala se smát i on se přidal ale nakonec jsme šli k němu.
Zadův dům je úžasný není tak velký jako ten náš ale je překrásný. Celí je vevnitř bílí s krásným mahagonovým nábytkem a ještě větší plazmovkou. Šli jsme nahoru po schodech až na konec chodby tam jsem se zastavila a čekala. Zed otevřel dveře a vešel dovnitř dveře přitom nezavřel. „pojď dál a posaď se" řekl se smíchem a pokynul směrem k jeho posteli. Neváhala jsem dlouho a šla dovnitř a posadila se on zašel do koupelny a když vyšel měl na sobě jen plavky. Došel ke skříni a vytáhl z ní košili kterou si oblékl. „Můžeme vyrazit." Řekl s úsměvem „ok veď mě nevím kudy" Zed mě vzal za ruku a vedl mě malými uličkami které se všude křížili až jsme se konečně dostali na pláž. Našli jsme místo a roztáhli ručníky. „Tak půjdeme se koupat nebo opalovat?" Zeptala jsem se „Jak chceš když se půjdeme koupat uteče to rychleji když se budeme opalovat můžeme si povídat." Ok tak co teď. Povídat si nebo plavat. Povídat. Plavat. Povídat. „Ok budeme se opalovat a potom se vykoupeme." Řekla jsem rozhodně. Zed si lehl na ručník „Tak se mě můžeš začít ptát na cokoli. Rád odpovím" Řekl vážně. „Kolik ti je?" zeptala jsem se
„17 Tobě?"
„17. Počet holek za život?"
„12. Ty?" WAW on se mě na to zeptal?
„7" řekla jsem a zastyděla se že jsem jich měla tak málo
„To je dost dobrý. Měly tě alespoň rádi?" zeptal se žertem
„To nevím. Máš teď někoho?" vylítlo ze mě
„ Ne a ty?"
„Ne. Nejoblíbenější zábava?" Hned jsem toho zalitovala. když mě popadl a nesl k vodě. Největší šok byl když mě do ní hodil. „ses zbláznil Zede?" Prskala jsem slanou vodu. „ Tohle je moje největší zábava házet holky do moře." Smál se mi Zed. Zákeřně jsem se usmála a začala na Zeda cákat. Ten samozřejmě spadl do vody a začal cákat na mě, asi po půl hodině jsem už neměla sílu cákat tak jsem se vzdala. Když jsem vylezla zabalila jsem se o ručníku a posadila se na písek všimla jsem si, že Zed má perfektně vypracované tělo. Bože nemohl by mít alespoň jednu nedokonalost? Vážně je to nefér. Zed si sedl vedle mě a usmál se na mě. „půjdeme domů?" zeptal se najednou. Když jsme stáli před naším "DOMEM" zeptal se ...
„nechtěla bys se mnou jít zítra na jeden večírek u mého kamaráda?" Řekl. Na večírek se Zedem? Ano prosím! „Moc ráda. V kolik a Kde?"
„V 18:45 tady."
„Ok co si máám vzít na sebe?"
„Nejlíp šaty. Tak zítra Zoe!" zavolal a už běžel domů
Tak tohle je druhý díl mé 3 knihy :)
