Antylar-divoký drak

Krutá pravda

Křídlo, už mě ani moc nebolelo. S Laris jsme se za tu dobu poznali, ale stále nevím kam putuje. Nenápadně se jí zeptám. ,,Neodpověděla jsi mi včera na otázku. Co dělá vodní drak tak daleko v horách?"řekl jsem to tak trochu oklikou. ,,Já..já o tom nechci moc mluvit. Promiň."řekla smutně.,,Ale no tak, uleví se ti." usmál jsem se na ní.,,Dvounožci!" vyhrkla ze sebe.,,Cože? Dvounožci?"zeptal jsem se.,,Ano. Ty jsi o nich už slyšel?"
,,Ještě jsem o nich neslyšel ale viděl a dokonce dva zabil." odpověděl jsem.,,Mě dvounožci zničili domov a zabili část mé rodiny. Bratra a matku. Otec mě vyslal abych nám našla nový domov, proto jsem tady."přemýšlel jsem jak bych mohl Laris pomoc  a pak mě to napadlo.,,Pomůžu ti"řekl jsem.,,Cože? A s čím?"nechápala.,,S hledáním nového domova. Stejně nevím kam dál letět a takhle bych měl aspoň nějaký cíl a....i společnost."usmála se na mě a ani nic nenamítala.,,Tak co křídlo?"rozevřel jsem ho abych dal najevo, že je v pořádku.,,Takže se už zítra můžeme vydat na cestu?přikývl jsem. Šli jsme si lehnout kolem ohně. Laris mi ještě před tím než jsme usnuli vyprávěla o těch dvounožcích, kteří jí zničili domov.

Ráno jsem se tentorát vzbudil první já. Potichu jsem se zvednul a odletěl jsem pro něco k jídlu. V lese jsem chytil mladého kance. Vrátil jsem se do tábora a tam kance opekl. Laris probudila vůně pečeného masa. Hned se na to vrhla a po chvíly zbyly z prasete jen kosti.,,Připravena?" ,,No jasně."usmála se na mě. Vyrazily jsme na cestu která nezačala zrovna nejlíp, protože po hodině cesty nás chytla bouřka a silný déšť. Radši jsme se letěli schovat aby nás nezasáhnul blesk. Najednou jsme uslyšeli ránu a hlasitý řev a uviděli něco ohnivého padat k zemi. Právě blesk zasáhl jiného draka. Laris se na mě podívala se slzama v očích.,,Co se děje?" ,,Ta představa, že jsme to mohli být mi mě děsí." rozbrečela se. ,,Ale no tak, jsme v bezpečí."objal jsem ji. Pro draky je bouřka opravdu nebezpečná. Je to jako by jsme snad ty blesky přitahovali.
Celou dobu jsme byli v obětí dokud bouřka neskončila. Spadlo posledních pár kapek a potom začala znovu naše cesta. Naše cesta vedla údolím mezi horami. Po asi pěti hodinách cesty údolí skončilo. ,,Co budeme dělat? Cesta přes hory je hodně nebezpečná, nemuseli by jsme ji zvládnout." řekla vyděšeně Laris.,,Tyhle hory znám není to taková dálka, ale čekají tam na nás sněhové bouře a kdo ví jestli tam nemají domov odpadlíci.",,Odpadlíci? Co jsou zač?" ,,To ti vysvětlím později, ale teď by jsme si měli hledat místo kde přespíme a pak se domluvíme jak dál."
Nedaleko bylo moc pěkné místo a nedaleko bylo i jezero plné ryb. Skočil jsem pro nějaké dřevo a Laris pak zapálila oheň. K nedalekému jezeru jsme si šli nachytat pár ryb, které jsme si následně opekly na ohni a snědly. Když jsme si konečně lehli kolem ohně začal jsem vyprávět o odpadlících.
,,Odpadlíci jsou skupina draků, kteří nezapadají do skupin jako jsou horský draci, vodní draci, lesní draci a další. Nemají nás rádi myslí si, že jsme zrádci když jsme je takhle vyhnali." ,,Takže jestli jsem správně pochopila jsou pro nás nebezpeční." ,,Wow, nejsi tak hloupá jak jsem si myslel." řekl jsem ironicky.,,Ha, ha, ha moc vtipný." zasmála se. ,,Takže, poletíme přes hory?" zeptala se.,,Je to nejlepší cesta a odpadlíkům se dá vyhnout. No a teď už by jsme měli jít spát zítra nás čeká náročná cesta." Laris nic neřekla a šla spát. Já se ještě chvíly koukal na hvězdy a pak jsem taky usnul.

Tak co ja se vám to líbí? Prosím pište názory do komentu. A vote mě taky potěší. :))
Užijte si čtení vaše atomovka007.