DANIEL
Ten večer, kdy se to stalo, jsem si jako obvykle četl v bezpečí svého malého bytečku ve druhém patře panelového domu, který mi koupili rodiče. Mít bohatého tátu má své výhody. Škoda, že mi rodiče nikdy nedávali tolik lásky, jako peněz. Povzdechl jsem si a dál si vyznačoval v knize tužkou pasáže, které se mi líbily. Zčistajasna zazvonil zvonek. Nadskočil jsem a brýle mi sklouzly z nosu na koberec. Sklonil jsem se, brýle zvedl a nasadil si je tam, kam patří.
Pomalým krokem jsem se došoural ke dveřím a zmáčkl tlačítko na zdi. Z reproduktoru se ozval známý hlas: ,,To jsem já, Noah. Otevři mi, prosím." Zněl zastřeně.
,,Už- už běžím, počkej dole," vypravil jsem ze sebe těžce, popadl klíče a vzal za kliku od dveří. Nechal jsem je otevřené a utíkal dolů. Bral jsem schody do dvou a nadával na nefungující výtah.
Dorazil jsem k domovním dveřím. Třásly se mi ruce a já se musel opírat o zeď, aby se mi povedlo odemknout. Jedním pohybem ruky jsem strčil do dveří a uviděl ho tam. Noah se jen stěží držel na nohou, klepal se a na šedé tričko mu z nosu crčela krev.
,,Noahu!''
Vykročil jsem směrem k němu a podepřel ho pod ramenem. Zaskučel bolestí.
,,Ušpiníš se, Danieli,'' řekl a hlas se mu zlomil.
,,To nevadí, pojďme," odvětil jsem a pomalu jsem s ním vykročil domů.
Když jsme konečně vešli do mého bytu, opatrně jsem pomohl Noahovi, aby si mohl sednout na mou postel. Prohlížel jsem si jeho zranění pod tlumeným světlem, které vydávala má stolní lampička.
,,Přinesu led, vatu a ošetříme ti rány," pověděl jsem mu a vydal se směrem ke kuchyni. Zmáčkl jsem vypínač a místnost se zaplnila příjemným žlutým světlem. Otevřel jsem mrazák a vzal mražený hrášek. Z lékárničky jsem vytáhl obvaz a vatu, kterou jsem namočil ve studené vodě.
Vrátil jsem se k Noahovi, a zadíval se mu do očí. Vlhkou vatou jsem mu neohrabaně očistil ránu na čele a bradě. Pokoušel jsem se mu otřít krev ze rtu, ale ucukl. Prosebně jsem na něj pohlédl a on sklonil hlavu. Jeho ret vypadal opravdu hrozně.
,,Co se stalo? Pověz mi to, prosím," řekl jsem ustaraně.
Zašklebil se, ale vzápětí se jeho úšklebek změnil v bolestnou grimasu. ,,Ále, řekl jsem fotrovi, že mu nedám svoje peníze z brigády. Tak mě prostě zmlátil. Tentokrát víc, než mi bylo milý. Tak jsem sebral svoje prachy, pár věcí a zdrhnul," vysvětlil a ukázal na batoh, který měl na zádech.
,,Můžeš u mě bydlet," nabídl jsem mu.
,,Proto jsem přišel. Vim, že mě tu necháš," usmál se.
Podal jsem mu hrášek. Přitiskl si sáček na hlavu, vydechl a lehl si na postel.
,,Dojdu uvařit čaj. Doufám, že ti nemusím říkat, aby ses tu choval jako doma," řekl jsem naoko rozzlobeně a Noah se zazubil.
V kuchyňce jsem vytáhl sáček Noahova nejoblíbenějšího zeleného čaje a nasypal přiměřené množství do konvičky. Mezitím, co se ohřívala voda, jsem se opřel o linku, okusoval si nehet na malíčku a přemýšlel, co s Noahem. Z myšlenek mě vyrušilo cinknutí ohlašující, že je voda uvařená.
Se zalitým čajem a rozpačitým úsměvem jsem se vydal zpátky do svého pokoje. Noah si se zájmem prohlížel mou knihu.
,,Ehm, ehm," zakašlal jsem, aby si mě všiml.
Vzhlédl od knihy a pousmál se. Bylo vidět, že ho to bolí.
,,Astrolog," přečetl název a podíval se na mě. ,,Zase ten vesmír, Danieli?"
Beze slova jsem mu vytrhl knihu z ruky a podal mu šálek čaje. Sedl jsem si vedle něho a usrkl ze svého hrnku.
Zadíval jsem se do jeho tmavomodrých očí. ,,Všechno dobrý?''
,,Teď už jo. Víš, já-," nedokončil větu a rozplakal se. ,,Já- vždycky jsem doufal, že to bude jiný. Že se otec odstěhuje a já budu žít s mámou. Jenže máma pak umřela a on začal ještě víc chlastat," vzlykal a já vzal naše hrnky a položil je na noční stolek. Poplácal jsem ho po rameni, jelikož mě nic lepšího nenapadlo. Mlčky jsem naslouchal jeho trápení. Uvědomil jsem si, že pod tou jeho neprostupnou tvrdou slupkou se skrývá spoustu bolesti a citů.
V tu chvíli jsme na všechno zapomněli. Na čaj stydnoucí na nočním stolku. Na Noahova tátu. Na okolní svět. Uvědomovali jsme si jen svou přítomnost.
Dva obyčejní kluci, kteří seděli na posteli v bytě nenápadného panelového bytu v malém městečku. Dva obyčejní kluci zažívající neobyčejný příběh.
