Go to sleep!

Nová creepypasta?

23.3.1999-Brno/odpoledne
Ležela jsem na gauči u televize a dívala jsem se na zprávy.

Nic nového tam nebylo jen zase ten vrah v ulici.

Nikdo ho nikdy neviděl.

Ale já tomu nevěřím.

Nic takového přece nemůže existovat.

Najednou jsem v kuchyni uslyšela tříštení okna.

Zvedla jsem se a vypla jsem televizi.

Došla jsem do kuchyně, kde na zemi leželo rozbité sklo a kámen na kterém něco bylo napsaného.

Zvedla jsem ho a podívala jsem se na nápis.

,,You're Next!!"

Začala jsem se smát.

,,tohle není vtipné!!" Zakřičela jsem na kluky, ale oknem vletělo ňco velkého a živého.

Bylo to lidské srdce.

Zvedl se mi žaludek a rychle jsem běžela na záchod.

24.3.1999-Brno/Večer
Seděla jsem zase pro změnu na posteli.

Byl zrovna večer a já si četla moji oblíbenou knížku.

Rozhodla jsem se jít do koupelny a udělat si hygienu.

Ale když jsem tam vlezla, tak se světla zhasla a já vikřikla.

Někdo zabouchl dveře a zamkl.

Propadla jsem v panice.

Slyšela jsem smích.

Byl tak hlasitý až mi to rvalo uši.

Najednou se světla rozsvítila a já ho uviděla.

Černé uhelné vlasy nad ramena.

Bílé oči a uprostřed černé zorničky.

Bílá mikina pokrýváná skvrny od krve.

Černé džíny.

V ruce držel nůž od krve a hrál si s ním mezi prsty.

Bílá pleť.

Velký rozřízlý úsměv do široka.

Udělal ke mě krok, ale já udělala krok v zad.

,,Keep Calm.." Napřáhl nůž..

,,and Go to sleep!!" A sekl mě přes hrudník.

Spadla jsem na zem a cítila jsem spoustu krv na zemi.

Viděla jsem ho odcházet se smíchem pryč.

Najednou mi ztěžkly víčka a já upadla do bezvědomí.
.
.
Otevřu prudce oči a uvídím že jsem v nemocnici a mám na rukou hadičky.

Chci si je sundat, ale někdo mě zastaví.

Vedle mé postele stojí divné možná ani ne lidé.

,,chudák holka. Co jí to ten Jeff udělal." Řekl jeden s tmavě modrou maskou.

,,kdo jste?" Zeptám se trošku chraptivím hlasem.

Všichni tři se na mé podívají.

,,od těď patříš k nám." Řekl dlouhý muž bez tváře. Žádná zmíňka o nosu či tam.

,,budeš nová creepypasta." Mrkla na mě dívka s černými vlásy pod zadek a bílou pletí a černými oči bez vzorniček.

,,jsem Jane. Tohle je Slendy," ukázala na vysokého muže.

,,nebo mi mu tak říkáme, jinak to je Slendrman. A tady je Toby." Ukáže na kluka v mém věku s modrou maskou.

Zvedla jsem se z nemočiniční postele a podívala se na svou hruď. Měla jsem od pravého ramene jizvu až k druhému pasu.

,,jaké je tvé jméno teď?" Podívám se na Jane.

,,jsem Yuki...Bloody Yuki." Ušklíbnu se a vytrhnu si hadičky co jsou na mě připnuté.

Pročíšnu si svoje bílé vlasy špinavé od krve jak mě ten vrah zabil. 

Na sobě jsem měla dlouhé šaty až ke kotníkům.

Byly roztrhané a špinavé též od krve.

Cítila jsem se víc svobodná.

Najednou začal někdo mlátit do dveří.

,,Slečno Yuki jste v pořádku?!"

,,je to na tobě." Ušklíbne se Toby a všichni tři vyskočí z okna.

Do pokoje vtrhne doktor.

,,moje jméno je Bloody Yuki. Žádná Yuki už tu není."

Objevím se za ním a já ho se svou novou zbraní skalpérem proříznu krční tepnu.

Spadne na zem a na zemi se začne obětovat krev.

Kleknu si na kolena a začnu olizovat jeho krev.

,,pane doktore jste tak sladkej" utřu si bradu a dojdu k oknu.

Seskočím na zem a předemnou stojí ty tři.

,,vítej v rodině Creepypasta. Bloody Yuki."

KONEC
TAK SNAD SE POVÍDKA. LÍBILA ^.^ a pardon ze to je tak krátké