Osudové lásky

7.Část

-Pohled Míši-

Ráno jsem se vzbudila v deset hodin, šla jsem do koupelny a udělala ranní hygienu.. Když jsem vylezla z koupelny, tak jsem si šla vybrat oblečení.. Vzala jsem si na sebe černé chachi momma kalhoty a k tomu bílé tílko a kostkovanou červeno-černou košili.. Všechno jsem si to oblékla na sebe a maličko jsem se nalíčila, kdyby jsem někam šla.. Odešla jsem do kuchyně a zjistila jsem, že Martin ještě spí.. Vyndala jsem si vaflovač a měla jsem v plánu udělat vafle.. Vyndala jsem si teda potřebné věci na přípravu těsta a pustila jsem se do toho.. Dodělávala jsem poslední vafli, když do kuchyně přišel Martin.. "Dobré ráno, jak ses vyspinkal?" řekla jsem a smála jsem se "Dobré ráno.. Celkem super, co ty?" zeptal se mě.. "Ušlo to" řekla jsem a pokrčila jsem rameny.. "Dáš si vafle?" zeptala jsem se.. "Jasně, jestli to nevadí?" řekl Martin "Ježiši, kdyby to vadilo, tak ti to asi nenabízim, jasné?" řekla jsem a pak jsem na něj mrkla.. "dobře děkuju moc.." řekl Martin když už jsem mu podávala talíř s vaflema.. "jo prosimtě neni vubec zač" řekla jsem a přisedla jsem si se svým talířem k němu.. "je to vážně moc dobré si šikovná" řekl a mrkl na mě "díky jsem ráda že ti chutná" řekla jsem a dala jsem si další sousto do pusy.. "no nic bylo to výborný děkuju moc a já už budu muset jít protože musím ještě natočit video.." řekl Martin a už se zvedal "počkej bude ti vadit když tě doprovodím domu?? chci se projít a nechci bejt celej den zavřená doma..." řekla jsem "jasně že mi to nebude vadit ségra" řekla ze srandy.. "dobře tak já si jdu jen pro telefon a peněženku s klíčema" řekla jsem a už jsem běžela pro to všechno do pokoje.."tak mužem vyrazit" řekla jsem když jsem přiběhla k němu do chodby.. "dobře jdeme" řekl.. Po cestě jsme si povídali o všem možném.. Padlo téma i na utubering ale zatim nevím jestli někam pujdu nebo ne.. Martin mě teda přemlouval abych šla ale ještě uvidím.. Samozdřejmně že se mi tam chce no to je fuk prostě uidím.. "tak jo už pujdu tak se zatím měj a napiš mi hned jak dorazíš domu chci vědět že jsi v pohodě"řekl "neboj tati zavolám hned jak dojdu domu.. jenom abych ti nezavolala když budeš točit" řekla jsem a zamyslela se.. "neboj a i kdyby tak ten kousek natočím znova" řekl a usmál se "tak zatím ahoj" řekla jsem "ahoj" řekl a já se už otáčela "počkej, počkej, počkej to mě jako ani neobejmeš?" zeptal se a udělal ten nejvíc smutný pohled.."no jasně promiň já nějak jsem si to neuvědomila.." řekla jsem běžela jsem ho obejmout.."pa" řekla jsem a zamávala mu "ahoj" řekl a též mi zamával..Šla jsem směrem domu a šla jsem přes park a zahlédla jsem Niki, tak jsem zaní okamžitě běžela.."Ahoj Niki" řekla jsem "Nazdar" odsekla mi.. co jí zas je..zkoušela jsem na ni ještě chvíli mluvit ale ona jen odsekávala tak jsem naštvaně odešla domu..Hned jak  jsem přišla domu tak jsem zavolala Martinovi.. po dvou pípnutí to vzal.."ahoj už jsem doma" řekla jsem "tak to jsem rád děkuju že si zavolala.. Už jsem začínal mít strach kde si" řekl "no potkala jsem Niki ale je nějaká naštvaná jen mi odsekávala a nebyla schopna mi nic normálního říct.. Myslíš že to muže bejt kvuli té fotce včera?" zeptala jsem se.."to nevím, je to možné.." řekl.."no to jo" řekla jsem "Miško děkuju že si zavolala a já jdu dotočit video" řekl Martin a začal se smát.."ježiši promiň já to říkala že zavolám zrovna když budeš točit" řekla jsem "to je v pohodě.. počítal jsem s tím a doufal že zavoláš co nejdřív tak zatím ahoj" řekl do telefonu "ahoj" řekla jsem a típla hovor..

-Pohled Niki-

Ráno jsem celkem vyděšeně zjistila, že nemáme moc pečiva. No a protože jsou prázdniny, rodiče byli v práci a ségra ještě spala, musela jsem zkrátka dojít do blízkého krámu. Chvíli jsem se rozhodovala, kudy půjdu, nakonec zvítězila chůze parkem. To se nakonec neukázalo jako příliš dobrý nápad, protože mě brzy dohnala Michaela. Pořád jsem na ni byla trochu naštvaná, potřebovala jsem si to nějak probrat v hlavě a neměla jsem náladu se s ní bavit. Pořád na mě měla nějaký otázky, ale já jí jen odsekávala.
"Jak se máš?"
"Celkem blbě..."
"A co děláš? Nečekala jsem, že tě tu potkám... No není to super?"
"Jdu koupit rohlíky..."
Potom zjistila, že se se mnou teď momentálně nedá bavit, a tak si šla svoji vlastní cestou, asi domů. Vzdychla jsem si. Až teď mi vlastně došlo, že mi včera Ati poslal žádost o přátelství. Asi ji budu muset zrušit, říkala jsem si.
Došla jsem až k obchodu, nakoupila 10 rohlíků, nějakou šunku a pomalu se vracela domů. Ségra už byla vzhůru, když jsem odemkla dveře. Namazala jsem ji rohlík a šla si ještě na chvíli lehnout. Vzala jsem si mobil a najela žádosti o přátelství. Všechny do jedné jsem vymazala... Zrušila... Odstranila z povrchu zemského (:D). Plácla jsem hlavou do polštáře a chvíli přemýšlela. Pak vedle mě zapípal mobil. Neochotně jsem ho zvedla a podívala se do displeje. "Nech mě ti to vysvětlit..." Psala Niki. Obrátila jsem oči v sloup. "Co mi chceš vysvětlovat? Já už vím, že chodíš s Atim... Ani by nešlo o to, že by mi vadilo, že s ním chodíš, to ne, já vám to i přeju... Ale sakra, myslela jsem, že jsme kamarádky... Myslela jsem, že mi to řekneš... Proč jsi mi vlastně nechtěla říct, že spolu chodíte?" Odpověděla téměř okamžitě. "Potřebuju to s tebou probrat, nejlépe osobně... Přijeď prosímtě do hodiny na Harfu, vážně si s tebou potřebuju o tomhle nutně promluvit..." Otráveně jsem zabručela. "Musím hlídat sestru..." Ani to pro ni ale nebyl problém. "Tak vezmeš sestru s sebou. Vážně ti potřebuju něco nutně oznámit. Za hodinku budu čekat u Starbucksu, OK? :)..."