Muj zivot nikdy nebyl nejak lehky a rozhodne to nebyla zadna pohadka. Nepochazela jsem ani ze zadne bohate rodiny, ve svojich 18ti letech jsem se prestehovala do Londyna.
Nastoupila jsem do tretiho rocniku Londynske stredni skoly. Urcite to nebyla zadna pohadka. Byla jsem pro vsechny ta nova a kazdy si o me vykladal ve tride.
Nikdy jsem nejak nezapadala ani u nas v Australii. Pochazela jsem ze Sydney a do Londyna jsem se prestehovala kvuli studium. Chtela bych zacit studovat na Oxforde ale to si musim nejaky ten rok pockat.
Rodice my za jejich nasetrene penize koupily mensi byt blizko skoly. Mel pouhe dva pokoje ale pro me był nadherny. Nejhezci był ale vyhled z balkonu. Mohla jsem videt snad cely Londyn.
Nasla jsem si praci v nedaleke kavarne. Tam zacal muj pribeh.
„ Mio prosim vem za me stul cislo sest" zavolala na me Stacy. Stejny stul, stejna hodina kazdy den. U stolu sedavala parta kluku s nasi skoly.
Bylo zajimave ze si me nepamatovaly ze skole. Ale co bych taky chtela ze? Musela bych vypadat jako nejaka modelka a nebo nejaka namyslena pipina.
„ Co to bude?" rekla jsem typickou moji vetu. Nikdy jsem se nesnazila byt k nim nejak slusna.
„ Vanilkove latte" rekl svoji objednavku blondaty kluk. Pokud se nepletu mam s nim dejepis a jmenuje se Niall.
„ Jahodove latte" rekl dalsi s kluku. Pouze jsem prikyvla a zapisovala jsem si svoji objednavku.
„ Obycejne kafe bez cukru a s mlekem" ozval se silny chraplavy hlas. Zvedla jsem svoje oci a pohledla jsem na kudrnateho kluka s pronikavymi zelenymi ocima.
„ Jiste" podruhe jsem promluvila a otocila jsme se na ostatni dva kluky kteri se zrovna o necem bavily.
„ Capucino s mlekem bez cukru" pokud se nepletu je tohle prave Liam Payne. Kapitan fotbaloveho tymu u nas na skole.
„ Ja si dam Sprite dekuji" mile se na me usmal. Ze vsech tech kluku mi prave pripadal ze on je ten nejnormalnejsi. Jenze jak se rika prvni zdani klame. Louis Tomlinson namysleny fotbalista ktery mel v postely snad kazdou holku na nasi skole.
„ Jak si to vzladla?" zeptala se me Stacy a ja ji podala jejich objednavku.
„ V pohode" odpovedela jsem a sledovala jsem jejich stul. Hlasite se smaly ze je było slyset az k nam.
„ Niall Horan chodi sem kazdy den a vis co je nejlepsi? Vubec si me nevsiml ani jednou se na me neusmal ani na me nepromluvil" rekla Stacy.
„ Mozna by si mohla udelat prvni krok ty" rekla jsem ji a usmala jsem se na ni.
„ To neni dobry napad" utrousila jeji poznamku a vzala moji objednavku aby ji mohla tem namyslenym idiotum zanist.
Citila jsem na sobe pohled. Zvedla jsem oci od svojeho sesitu kde jsem mela poznamky s anglicke literatury. Moje oci se setkaly se zelenymi ktere patrily Stylesovi.
Pro me był Styles dalsi namysleny fotbalista ktery si myslel ze mu patri svet. Vecirky, alkohol a uzivani s holkami ve stylu Tomlinsona. Ti dva byli nejlepsi kamaradi snad od detstvi. Vsude byli spolu a ve skole to była znama dvojka.
„ Libis se mu" zaseptala mi Stacy do ucha a tim me vytrhla s mojich myslenek.
„ To sotva. Spis si pripadam jak nova jeho korist" rekla jsem a znovu jsem pohledla do svojich poznamek.
„ Znate se?" zeptala se ze zajmem. Stacy tady pracovala na staly uvazek zatim co ja jsem tady była vzdycky po skole a nekdy o vikendu. Mohla jsem rict była moje jedina kamaradka.
„ Chodi na stejnou skolu" odpovedela jsem a znovu jsem pohledla smerem k jejich stolu. Jeho oci me stale sledovaly a pritom si skousaval svuj spodni ret.
„ Budu hadat skolni hvezda?" zasmala se
„Tak nejak. Chodime do stejny skoly uz rok. A presto si me nepamatuje" zasmala jsem ironicky.
„ Libi se ti ?" zajimala se a mrkla na me. Moc dobre jsem ji znala. Byla neuveritelna a vzdy se snazila me seznamit s nejakym peknym klukem. Mozna kdyby to nebyl Styles tu sanci bych brala.
„ No pekny je to je pravda. Stacy vim o co ti jde. Ale vazne nechci byt dalsi holka na jeho seznamu" rekla jsem ji hned na rovinu a ona si pouze jenom povzdechla.
Muzu rict mela jsem asi jenom pouze dva vazne vztahy. Jeden skoncil kdyz jsem se rozhodla prestehovat. Byly jsme spolu dva dlouhe roky. A mohu rict byli to nadherne roky.
