10. Část

172 9 0
                                    

-Pohled Niki-

Když hodiny odbily desátou, dorazily jsme s Míšou až před klub, kde se měla Afterparty konat. Vešly jsme dovnitř a už od dveří jsme viděly několik známých tváří. Přišly jsme až k baru, kde jsem si objednala gin s tonikem a Míša rum s kolou. Chvilku jsme tam seděly a povídaly si, když se u baru nějakým způsobem objevil i Ati. "Nazdááár!" zařval a objal nejdřív Míšu a pak i mně. "Vidím, že jste přece jenom přišly..." Oznámil nám s úsměvem. "Ondra bude rád!" Dodal rychle a mrknul na Míšu. Ta se jen usmála. "A kdo je Ondra?" Zeptala jsem se trochu zmateně, protože už jsem v tom, upřímně, měla trochu zmatek... Pořád ještě těch youtuberů neznám tolik a o to míň jich znám jejich pravými jmény. "Přece Premi..." Prohlásil s úsměvem Ati a Míša jen pokývala hlavou. Bylo na ní vidět, že si taky úplně nebyla jistá, o jakým Ondrovi Ati mluvil. "Heeeej, Ondřeji!" Zařval Ati přes půlku místnosti. "Máš tu nějakou fanynku!" Slovo "fanynka" až tak ironicky zdůraznil. Po chvíli se objevil i Premi. "Jé, ahoj..." Pozdravil nás. Pak jsme se posadili a chvíli si tak ve čtyřech povídali (:D). "Ati...?" Chtěla jsem se na něco zeptat, ale díky jeho reakci jsem otázku úplně zapomněla. "Tak takhle by to nešlo, Nikolo, pro tebe JEDINĚ Martin!" Oznámil mi naoko naštvaně... Jen chvíli poté, co to dořekl, jsme oba vybuchli smíchy. "Tak co jsi chtěla?" Zeptal se. "Já už ani nevím, MARTINE..." zamumlala jsem s pokrčenými rameny a opět se začala smát.
"A co vůbec takhle děláš? ... Ve volným čase?" Zeptal se. "Momentálně po prázdninách budu v posledním maturitním ročníku na střední pedagogické škole... O prázdninách jsem si našla brigádu, náplní mé práce bude sázet stromy... Jinak ve volném čase ráda chodím na nějaký ty koncerty, v poslední době youtube akce... A taky celkem ráda vařím, i když dokážu dobře udělat asi jen deset jídel a nesmí mě nic vyrušit... To už koneckonců myslím víš..." Zasmál se. "Počkej, počkej, nechceš mi říct, že jsi se mnou nechtěla mluvit jen proto, že jsi kvůli mně ty výborný špagety připálila?" Obrátila jsem oči v sloup a se smíchem ho opravila. "I proto..."
Jak jsme tam tak seděli a popíjeli (:D), všimla jsem si, že Míša s Ondrou někam zmizeli. "Taky tě udivuje, že ty dvě hrdličky zmizely, aniž bychom si toho všimli?" Zeptala jsem se Martina, který zrovna zamyšleně hleděl na místo, kde ještě před chvílí seděla Míša. Jen pokýval hlavou. "To abychom si na to přiťukli..." Zamumlal, pozvedl skleničku s nápojem do výše očí a přiťukl si s mojí skleničkou. Oba jsme položili prázdnou skleničku zároveň. Martin se mi podíval do očí. "Víš, Niki... Chtěl bych ti něco říct, ale nějak si nejsem úplně jistej... Nevím, jak začít..." Usmála jsem se a trochu nejistě na něj kývla, abych mu naznačila, že může mluvit. Místo toho se ale začal přibližovat a já tak nějak už věděla, co teď přijde... Martin mě políbil a já měla v tu chvíli pocit, že mi něco vybuchlo v hlavě... V tu chvíli jsem nějak nedokázala myslet na nic... Nevěděla jsem, jestli jsem šťastná, překvapená, zmatená, nebo naštvaná, zkrátka jsem měla v hlavě úplně prázdno... Když se odtáhl, trochu jsem se odsunula. "Ehm... Promiň, tohle... Tohle asi nepůjde, já... Nemůžu..." Zamumlala jsem, urychleně zaplatila za všechno, co jsem vypila (jaký ožrala :D) a vyběhla ven z klubu. Slyšela jsem, že Martin vyběhl za mnou, ale venku v té tmě mě už nemohl najít... Rychle jsem došla až k autobusové zastávce. Autobus mi naštěstí jede už za dvě minuty, takže jsem si ani nesedala. Jen jsem vytáhla mobil a napsala SMS Míše. "Jedu domů. Omlouvám se, vysvětlím ti to později..." Nepsala jsem jí důvod, protože jsem si ani v hlavě nedokázala sama urovnat, co se vlastně stalo... Přijel autobus a já nastoupila... Došla jsem domů, práskla za sebou dveřma a šla rovnou spát, protože jsem byla po dnešku... Prostě úplně mrtvá...

-Pohled Míši-

Když jsme přišly na afterparty, tak jsme zamířily rovnou k baru, kde jsem si objednala svuj oblíbený drink a to rum s kolou... Okamžitě jsem to do sebe naklopila a užívala si chuť toho užasného nápoje..Rozhodla jsem se, že si objednám ještě jeden, ale nakonec jsem se na to vykašlala.. Zaprvé přišel Martin a zadruhé jsem se nechtěla ožrat hned na začátku.. Chvíli jsme si povídali s Martinem.. "Takže jste přišly, tak to jsem rád a mimochodem, Ondra bude taky rád" řekl a mrkl na mě.. Já v tu chvíli byla naprosto v koncích.. Kdo je sakra Ondra? ptala jsem se sama sebe v duchu.."Ondřeji, máš tu fanynku" zařval Martin se značnou ironií.. Když se Niki zeptala, kdo je Ondra, tak Martin ji pohotově odpověděl, že je to Premi.. Takže jsem si oddechla.. "Jé, ahoj" pozdravil nás všechny a přisedl si vedle mě na barovou židličku.. Chvíli jsme si opět povídali všichni, ale opět to skončilo tak že jsme se bavili jen mezi sebu.. Já s Premim a Niki s Martinem.."Dáš si něco?" zeptal se mě Premi.. "No, už jsem měla, ale dám si asi ještě jeden rum s kolou" řekla jsem "okej takže dvakrát" řekl Premi.."No tak na to zapomeň, já si to zaplatím.. Nebudeš za mě nic platit" řekla jsem a barmanovi jsem hned oznámila, že to chci napsat na mě.. "No tak to teda ne, zvu tě, je to na mě" řekl a mě bylo jasné, že nemá cenu odporovat, tak jsem to jen s poraženeckým "děkuji" nechala být.. vypili jsme skleničku a začali jsme si povídat.. "Takže ty seš Premi?" zeptala jsem se.. "Ano, ale říkej mi prosím Ondro" řekl a usmál se "Dobře, já jsem Míša" řekla jsem a on mi podal ruku, kterou jsem přijala.. "nepujdem si zatancovat?" zeptala jsem se "jasně proč ne" řekl a já už ho táhla na parket.. Začali jsme tancovat a tak různě jsme dělali kraviny.. Bylo to užasné.. Asi po hodince co jsme blbli a tancovali tak jsme se přesunuli zpět k baru.. Niki a Martina už jsem nikde neviděla.. Buhví co dělají pomyslela jsem si a pak jsem se pousmála nad svojí myšlenkou..Mobil mi zabzučel v kapse.. Otevřela jsem SMS od Niki psala že jede domu a vysvětlí mi to později.. sakra, co se zase stalo.. říkala jsem si sama pro sebe.. "stalo se něco?" zeptal se Ondra.. Asi si všimnul mého divného pohledu.. "Ne, to je v pohodě, jen Niki píše, že jede domu.. Nechce mi ale říct proč, že mi to vysvětůlí později, tak to jsem teda zvědavá, co se zase stalo" řekla jsem a mobil jsem uklidila zpět do kapsy..Chvíli jsme si ještě povídali ale já už začínala bejt docela unavená a teda po pravdě i trochu ožralá.. "hele nezlob se, ale já už asi pujdu.. Jsem unavená" řekla jsem "jasně.. můžu tě doprovodit domu?" zeptal se hned.. "no, jestli se ti chce, tak mužeš ale neni to zrovna blízko.." řekla jsem a usmála jsem se na něj.. "mně to nevadí, tak jdeme?" zeptal se mě a zaplatil učet na baru.. "jop" řekla jsem a vyrazili jsme směr ke mně domu.. Po cestě jsme si povídali o všech možnejch věcech..Už jsme přicházeli k paneláku, kde bydlím.. "tak tady bydlím" řekla jsem a ukázala na obří panelák stojící před náma.. "dobře.. víš, hele, mohl bych tě poprosit o telefoní číslo? Abychom se třeba mohli ještě sejít?" zeptal se Ondra a podrbal se na krku.. "Jasně.." řekla jsem usmála se a vyměnili jsme si čísla.. "tak ahoj" řekla jsem. "ahoj" řekl a pak mě obejmul což mě docela dost zaskočilo.. Pak už jsem se ale vydala nahoru do svého bytu...

Osudové lásky Kde žijí příběhy. Začni objevovat