Závidíš, Potterová? [Fred Weasley; Harry Potter]

K A P I T O L A 1 6

/24. prosince, 1991/

U Talie si to Tara velice užívala. Dostávala spoustu jídla, byli na ni milí. Tento rok přijela ke Queensovým i Taliina babička, která se chovala jako dvacetiletá, přestože jí bylo šedesát osm.

,,Taro! Talio! Pojďte na večeři! Máme pečené brambory a kuře! A jako dezert budeme mít pudink!"

Obě dívky zvedly hlavu od Denního věštce, kde zrovna četly o slevách v obchodech. Když ale Tara uslyšela slovo pudink, rychle jako blesk si stoupla a vyšla z Taliinýho pokoje, jeho majitelka přímo za ní.

Kuchyně v domě Queensových byla velká - měli velkou lednici, spoustu šuplíků a skříněk a jídla. Uprostřed všeho seděl velký jídelní stůl pro dvanáct lidí. Tara nechápala, proč tříčlenná rodina potřebuje tak velký stůl, ale paní Queensová jí řekla, že je dobré mít místo pro návštěvníky.

Taliina babička - Natalia, (Talia byla po ní pojmenovaná) jak Taru neustále opravovala - už dávala na stůl talíře a vidličky a nože. Tara žasla, jak všechno dělala bez kouzel.

,,Tady jste, holky," řekla paní Queensová. ,,Můžete prosím dát na stůl zeleninu a šťávu?"

,,Já to udělám," řekla Natalia.

,,Ale Natalio-"

,,Elizabeth, já to udělám! Alespoň si procvičím ty moje bolavá záda."

Tara s Talií se na sebe podívaly a usmály se.

Když nakonec všichni usedli ke stolu, Tara si na talíř nandala kousek ode všeho na stole. Paní Queensová skvěle vařila, o tom nebylo pochyb - rusovláska mohla nad jejím jídlem vydržet celý život.

,,Tak, Taro," zeptal se Taliin otec, Robert Queens. ,,V létě se chystáme jet na týden a půl s Talií do Německa - nechtěla bys jet s námi? Tvá přítomnost by nás jistě nadchla."

Tara se usmála. Nikdy mimo Velkou Británii nebyla, jen se byla párkrát podívat v Irsku. A že by jela do Německa? To přeci nemohla odmítnout!

,,Moc ráda!" nadchla se Tara. ,,Ale musela bych si to vyjednat s mámou a tátou. A my prý jedeme zase do Wales... Tak jestli by se Talia nechtěla připojit a jet s námi...? Ale je to jen návrh."

Pan Queens přikývl a na tváři se mu objevil široký úsměv. ,,Jistě, to se všechno domluví. A Talia se podle mne ráda podívá do Wales, že ano, miláčku?"

Talia zakoulela očima a poté, co spolkla, odpověděla: ,,Jasně že pojedu! Proč se mě na takové otázky vůbec ptáš, Taro? To je snad jasné, ne?"

,,Mě můžete vzít sebou!" přihlásila se Natalia.

,,Mami!" řekl pan Queens.

,,Talia pojede sama," přidala se paní Queensová.

Tara s Talií se na sebe podívaly a začaly se potichu smát. Podle Talie byly tyto poznámky od její babičky časté.

,,Ale no tak, chci si užít posledních pár let jako za mlada, za starých dobrých časů! Tentokrát jsme museli cestovat na černo!" prohodila Natalia a dala si do pusy pár brambor. ,,A ve Wales jsem už dlouho nebyla! Bude to kolik, třicet, možná čtyřicet let?"

Paní Queensová dojedla a podívala se na hodiny. ,,Holky, už je devět hodin. Ještě si můžete jít něco dělat, ale v jedenáct už buďte v posteli!"

Talia s Tarou se zvedly. ,,Jasně, mami!" zvolala za sebou Talia, a pak se rozběhla nahoru po schodech do svého pokoje.

V Taliině pokoji si Tara sedla na postel, kterou paní Queensová vyčarovala a vyndala zpod ní svůj kufr. Z něho pak vytáhla poslední ze svých Vánočních dárků.