Antylar-divoký drak

Konec snů

Ráno bylo opravdu divné. Nebyl jsem na místě kde jsem usnul.

Když jsem zjistil, že se nemůžu pohnout rychle jsem otevřel oči a u viděl jsem něco strašného. Byl jsem v táboře odpadlíků. Laris byla svázaná u kůlu kousek ode mě. Ještě spala.

Ocasem jsem na ní poslal trochu prachu aby se probudila. Laris se prachu nadýchala a kýchla si, tím se probudila. Otevřela oči a začala panikařit. ,,Neboj se Laris a buď prosím ticho nebo nás někdo uslyší." Laris hned zmlkla a už klidně seděla.

Zkoušel jsem vymyslet plán jak odsud zmizet ale nic mě nenapadalo. Po chvíly přišel jeden z odpadlíků ale nebyl sám byl sním i....dvounožec. Odpadlík měl na sobě zvláštní postroj a na zádech bylo takové sedátko. Dvounožec se vyhoupl na drakčí hřbet sednul si do sedátka, potom odletěl s drakem pryč.

Ten pohled, že dvounožci ovládnou draky mě děsil. Za chvíly k nám přišli draci a odvázali nás od kůlů, ale křídla jsme měli svázané pořád aby jsme nemohli odletět. Odvedli nás k takové velké kleci. V kleci byli připravené dva postroje, pravděpodobně pro nás.

Do klece vzali první Laris v kleci sní byla skupina dvounožců, kteří byli obrnění a ozbrojení. Čtyři Laris pevně drželi a dva další se na ní snažily navléct po stroj. Laris sebou škubala ale čím víc škubala tím víc přicházeli další dvounožci, aby jí drželi. Když po stroj navlíkli a utáhli aby držel přišel dvounožec kterému ostatní říkali ,,Vůdce". Vůdce přišel až k Laris zatím co jí ostatní drželi. Nasedl na ní a potom ostatní Laris pustily a rozvázali jí křídla.

Laris začala lítat po kleci a vůdce měl co dělat aby se udržel. Laris byla hrozně naštvaná a tak otočila hlavou a kousla vůdce do nohy přitom si ale nevšimla klece narazila do ní a sesunula se k zemi.

Vůdce ležel o kousek dál s krvácející nohou. Něco zařval a ostatní se rozběhli s dýkami k omráčené Laris.
Hned mi došlo co mají v plánu, chtějí jí zabít. Laris se pomalu probouzela ale stále ležela na boku a měla odhalené břicho, které je slabinou draků. Dvounožci už to pravděpodobně věděli a rozběhli se k slabině Laris. Já se mezitím snažil dostat z provazů. Nakonec provázy na mích křídlech povolily a já se vytrhnul ze sevření dvou jiných dvounožců. Když si toho ostatní všimli rozeběhli se ke mě a chtěli mě dostat zpět na zem. Začal jsem chrlit oheň a většina dvounožců padli k zemi mrtví.

Podíval jsem se jak je na tom Laris. Slétl jsem na zem a tam se mi začala podlamovat kolena. Laris měla pod sebou kaluž krve a v břiše několik bodných ran. Ten pohled mě rozčílil ještě víc. Vzlétl jsem do vzduchu a začal jsem na železo ze kterého byla klec chrlit oheň. Železo jsem roztavil a tím se tam udělala díra já vletěl dovnitř a v návalu vzteku jsem pozabíjel všechny dvounožce. Vůdce nebyl vijímkou. Larisino tělo jsem si hodil přes záda a opatrně s ní vyletěl z klece a odletěl co nejdál od toho strašného místa. Po asi půl hodině jsem neměl sílu nést Laris dál a tak jsem musel přistát.

Laris ještě stále žila ale stratila moc krve takže měla malou šanci na přežití.

,, Antylare! Prosím...najdi pro mou rodinu domov. Slib..mi to."řekla. ,,Žádný takový. To mi to najdem, protože ty neumřeš."Laris se na mě usmála. Zavřela oči a zemřela.

,, Nee..Laris to mi nemůžeš udělat." začal jsem brečet nad jejím tělem. Položil jsem hlavu na její tělo a usnul. Ráno jsem se probudil a rychle vstal, protože Larisino tělo přilákalo predátory a já je šel odehnat. Larisino tělo jsem vzal do údolí kde bylo krásné jezero a na jeho okraji jsem se rozhodl Laris pohřbít.

Vykopal jsem díru do které jsem položil Laris a zahrabal ji. Hrob jsem obložil kameny.

Zůstal jsem u jezera celý den a od Laris jsem se nehnul na krok. Byl jsem tak smutný, že jsem ani neměl hlad. Večer jsem zapálil oheň lehl jsem si na záda a koukal se na hvězdy. Představoval jsem si, že někde mezi všemi hvězdami má Laris oči a dívá se na mě, nakonec jsem usnul.

Probudil jsem se hladoví. Šel jsem si do jezera nachytat ryby abych se připravil na dlouhou cestu za Larisinou rodinou.

Tak co jaké to je? Prosím pište komenty a vote potěší. Tohle je trochu smutnější. Doufám že vám nevadí když jsme přišli o Laris. Napsala jsem přesně 709 slov. No tak užijte si čtení vaše atomovka007 :))