Zabouchla jsem za sebou dveře od pokoje, odhodila batoh a lehla si na postel "jak já nenávidím školu" zabrumlala jsem si spíše pro sebe, ale s pomyšlení na to, že jdu jezdit jsem hned vstala a začala si oblékat rajtky, když v tom mně v kase zapípal mobil "kdo to zase je?!" jen mi v rychlosti proběhlo hlavou, nechala jsem si napůl oblečené rajtky a koukla na mobil a tam byla SMS " Ahoj Kate, dneska ráno jsem odjela z města i s Madonn, takže už na ní nebudeš moct jezdit, chtěla jsem ti to napsat dřív, ale nějak jsem to nestihla. S pozdravem Catharine Lobeee" hned jak jsem to dočetla jsem si celá zaražená a neschopná slova sedla na postel a opakovala si, že to nemůže být pravda, ale majitelka Madonn o kterou jsem se starala vždycky byla 'divná', a tak mě ani moc nepřekvapilo, že mi to oznámila tak narychlo. Znova jsem si už se slzami v očích přečetla SMS a poté se rozplakala úplně, vždyť Madonn, vlastně koně byli to jediné co mě dokázalo potěšit a uklidnit, když ten jediný s kterým jsem si v rodině rozuměla byl táta a ten doma skoro nebyl, máma, nebo spíš macecha mě stejně neměla ráda, nebo měla ráda jenom moji nevlastní sestru a mě si vůbec nevšímala. Pomalu jsem otevřela dveře od pokoje a šla do kuchyně, oči jsem ještě měla od slz, ale snažila jsem se, aby to nikdo nepoznal, když v tom už macecha říká "panebože proč zas brečíš?!" koukla jsem se ni, jen něco nesrozumitelného zamumlala a v rychlosti si udělala šťávu a vzala suchý rohlík, nechtěla jsem, aby to macecha věděla, nebo spíš kdyby to věděla byla by ráda a nedovolila by mi znovu jezdit, takže jsem jen rychle šla do pokoje, macecha se samozřejmě naštvala, ale nechala mě na pokoji. Ze zoufalství jsem otevřela notebook a hledala inzeráty, abych mohla zase jezdit. Nic jsem nemohla najít, ale s pomyšlením, že to byla jediná možnost, abych zase mohla jezdit mě vždycky dokopala a já hledala dál, když v tom jsem to našla, dokonce jsem se i usmála, v tom inzerátu stálo " Z nedostatku času hledám spolehlivého jezdce na mého 7 letého hřebce, je moc hodný,pracovitý více info. po telefonu, tel.číslo. *** *** *** (berte, že je to tel. Číslo :D ), Antony Enjant" řekla jsem si, že za zkoušku nic nedám a zavolala tam. Zvedl to nějaký pán, měl spíše hlubší hlas "Dobrý den, Kate Oudrynová " představila jsem se hned po jeho Prosím " Volám vám ohledně inzerátu, který jsem našla na internetu. Píše se tam, že hledáte jezdce na svého hřebce " dodala jsem "Dobrý den, omlouvám se, ale vůbec nemám čas, co kdyby jste přišla na ranč Rainbow Star, třeba zítra v 16 hodin? " odpověděl spíše rychlým tempem "Dobře, budu tam, nashledanou" řekla jsem a vzápětí to položil. Byla jsem tak štastná, že budu moct možná jezdit, i když to nebyla Madonn.
Máme tu nový příběh ^^
Pokud to někdo dočetl až sem tak je skvělej :D budu ráda za jakékoli komentáře :)
ČTEŠ
Caligua
FanfictionPoplácala jsem jí po plecích a jemnou pobídkou jí rozešla ❤ Co před Kate všichni tají? Překoná všechny překážky a půjde si za svým snem?