Ahoj jmenuju se Lili Parkrova a žiju v grónsku se svými rodiči na pokraji malé vesničky u Severního ledového oceánu.Žijeme tu už 15 let, ale ostatní vesničané nás nemají moc rádi.Nevíme proč, ale říkají že naši předkové udělali vesničanům něco hrozného.Táta už je zvyklý na vyřazení z kolektivu ale mě to psychycky ničí.Ve škole jsem se stala obětí šikany, a proto musím dojíždět do školy v sousední vesnici, která je od nás vzdálená čtyřicet kilometrů.Máma už mnohokrát přemlouvala tátu aby jsme se odstěhovali jinam, ale zatím se jí to nepovedlo.Pořád nevím proč se táta nechce odstěhovat, ale určitě k tomu má rozumný důvod.Z mého přemýšlení mě vyrušil až mámin hlas ,,večeře!!"Tak jsem šla dolů a sedla si ke stolu.,,Dneska máme makrelu s bramborem, dobrou chuť."povídá máma když mi podává talíř, ale táta u stolu nebyl.Přišlo mi to zvláštní, protože táta večeři nikdy nevynechá, dokonce si myslí že je to nejdůležitější jídlo dne.Zeptala jsem se mámy proč tu není táta ale ona místo odpovědi jen sklidilila ze stolu a poslala mě spát.
ČTEŠ
boj o přežití
AdventureLili parkrova je eskimačka z grónska, a proto je težké přežít hlavně kvůly strašné zimě, když se její otec stratí ve sněžné bouři, tak se rozhodne ho hledat v grónské divočině. Na cestě jí potká spoustu překážek a problémů...
