Závidíš, Potterová? [Fred Weasley; Harry Potter]

K A P I T O L A 1 8

/29. listopadu, 1992/

Ten den se jako blesk po celých Bradavicích roznesla zpráva, že byl prvňák Colin Creevey na ošetřovně, zkamenělý. Taru celá situace znervózňovala.

Nebyl žádný podezřelý, žádní svědkové, žádné důkazy. Celé to znělo tak... Strašidelně.

Co ale Taru nejvíce štvalo, bylo, že ona si neustále myslela, že za to mohl Harry Potter. Od té doby, co minulý rok začal studovat v Bradavicích, začaly se dít divné věci. A útok na Colina se stal, když mířil na ošetřovnu, kde zrovna ležel Harry!

,,Tohle není normální," prohlásila Tara u snídaně. Poté Talii řekla všechny své podezřelé informace.

Talia protočila očima. ,,Může to být jen shoda náhod, Taro," ujistila ji. ,,Třeba byl Creevey zrovna na nesprávném místě. A za to může Potterova zvědavost, že se zapletl do toho s tím Kamenem mudrců. Věř mi, vůbec nic by se nestalo, kdyby nestrkal nos do cizích věcí."

Chvíli mezi nimi bylo ticho.

Tara se otočila na Nebelvírský stůl. To už bylo něco, co dělala instinktivně. Teď se ale našla, jak kouká přímo na Freda. Trochu se začervenala a otočila se zpátky.

Poslední dobou bylo Fredovo a Tařino přátelství trochu... Divné. Tara se kolem Freda cítila stydlivěji než kdy jindy, Fred na ní zase koukal s většími úsměvy, než jaké kdy na jeho tváři viděla. Popravdě doufala, že Fred k ní cítí to samé... A tak, jak se na ní díval, věřila, že se mu alespoň trochu líbila. To poznala - a kdo by ne? Nebyla nějaká naivní puberťačka.

A pár hodin později se Tara našla na hodině Péče o kouzelné tvory společně s Nebelvírskými.

Profesor jim zrovna říkal: ,,Tak, tenhle rok, jakožto již zkušenější čarodějky a kouzelníci v této hodině, byste měli ode mne dostávat také nějaké práce ve skupinách. Tuhle a další tři hodiny se budeme zabývat ještěrkami. Sám jsem jich několik přinesl - a ve dvojicích se o ně budete zajímat, uděláte o nich prezentaci, z knížek vyčtete nějaké informace. A dvojice-"

Všichni se kolem sebe rozhlédli. Tara zachytila Taliiny oči.

,,-určuji já!" dokončil profesor.

Všichni zasténali.

,,Tak," profesor odněkud vytáhl list prrgamenu a začal číst jména. ,,Davidsová Serena a Jordan Lee, Queensová Danielle a Ryan Homes, Potterová Tara a Weasley Fred-"

Tara se překvapeně a nadšeně rozhlédla kolem sebe a zahlédla Freda, který se na ní také usmíval. Tara už nevnímala nic jiného, jen jeho úsměv, tvář, oči - všechno o něm.

,,Tak, jděte do dvojic a každý si běžte vybrat ještěrku, kterou chcete prezentovat!" vyštěkl profesor.

Fred si to namířil k Taře a zeptal se jí: ,,Tak... Co bys chtěla dělat?"

Tara si přes rameno ukázala za rameno. ,,Nejdřív si přece vybereme exemplář, jak tomu říkám. A pak... Pak začneme pracovat."

Fred nic nenamítal, tak se vydal za Tarou k bednám pár metrů od nich, které byly plné ještěrek.

Taru zaujala jedna jasně červená, ale Fred našel jinou. Byla taková podlouhlá, v odstínu zajímavé modro-zelené.

Tara se ho snažila přemluvit, že je divná, ale nakonec podlehla Fredovu přesvědčování. Nahlásili profesorovi, že si jí berou a on jim řekl, že se její druh jmenuje Callisto Modrobradatá.

,,Vybrali jste si jeden z nejvzácnějších druhů," poznamenal. ,,Jestli se vám povede prezentace, budete ode mne mít velkou pochvalu."

Fred s Tarou se odklidili od ostatních spolužáků k Hagridově boudě, kde stálo pár stolů. Ti dva se za jeden usadili, na dřevěné desky stolu položili své sešity a ještěrku, bezpečně uloženou ve skleněné bedničce a Tara se dala do skicování Callisty. S Fredem se schodli, že ona bude dělat nákresy.