Přešla od jednoho muže ke druhému, podívala se mu zblízka do očí a spustila: „Až se ti dostanu do tvé hlavy, budu ti ze života dělat peklo. Jenom budeš prosit, abych přestala. Budu tě požírat zevnitř a tvé nářky nikdo neuslyší. Budeš mě prosit o milost."
„Tak na to ti seru," plivl ji do obličeje. Aira se pootočila tváři od něho, přivřela oči a otřela si jeho sliny. Otočila se zpátky na něho a pěstí mu vrazila. Padnul na kolena k zemi a z nosu a z pusy mu začala téct krev.
„Ještě slovo a tvoje smrt bude ještě horší, než si zasloužíš, hajzle! Vstávej!"
„Ne," zvedl hlavu ke mně a opovrženě si olíznul rty.
„Dobře, jak myslíš. Vybral sis sám," sehnula se k němu a přímo se dívala do jeho očí,"zřejmě mě ještě neznáš. Jsem Dark Hunter. Teší mě!" jen zahlédla jeho strach v očích. Zapískala a ze tmy lesa vyběhl pes s červenýma očima. Skočil po muži a začal ho trhat na kusy, nějakou chvíli řval o pomoc, pak však neměl čím.
ČTEŠ
Dark Hunter
FantasyAira musela žít nějakou dobu v ústranní kvůli obvinění za vypálení vesnice, ve které měla lidi, kteří ji brali jako svou vlastní dceru a starali se o ni. Po nějaké době se vrací na místo vypálené vesnice, aby našla svůj ztracený talisman, který pro...
