/30. listopadu, 1992/
Vážení pane a paní Toppingsovi,
s lítostí vám ohlašujeme jednu důležitou zprávu - dnes v noci, přesně v 00:34 byla vaše adoptovaná dcera, slečna Tara Maryann Potterová nalezena na druhém patře školy čar a kouzel v Bradavicích, zkamenělá. Ale nemusíte si dělat starosti, Tara bude v pořádku. Jedna z našich profesorek připravuje lektvar z mandragory, který ji ihned oživý. Ale bude to trvat pár měsíců. Nemějte však strach - u nás bude Tara v naprostém pořádku.
S pozdravem,
Albus P. W. B. Brumbál,
Ředitel Bradavic/16. prosince, 1992/
Zpráva o napadení Tary se rozšířila rychle po celých Bradavicích. Talia neustále nemohla uvěřit tomu, že její nejlepší kamarádka byla napadena.
Denně chodila na ošetřovnu, sedala si na židli vedle postele, na které ležela zkamenělá Tara a koukala na ní. Někdy k ní také mluvila, říkala jí o tom, co se stalo... a přestože to znělo divně, ptala se jí na věci.
Ostatní holky z jejich ložnice myslely, že Talii přeskočilo, ale ona se prostě nemohla dostat přes šok, co se stalo její kamarádce.
Jestli byl ale ještě někdo, kdo vypadal zdrceněji než kdokoliv jiný, byl to Fred. Talia ho vídala na hodinách, vždycky koukal do práznda s kamennou tváří... A ona nemohla přestat ho litovat. Věděla, jak se cítil k Taře - a proto měla určité předpoklady k tomu, co se dělo v dobu, kdy se učili v knihovně. Koneckonců, Tara říkala, že se vrátí v osm, ale místo toho se vůbec nevrátila.
Jednou se Talia vydala navštívit Taru, těsně před Vánoci. Rozhodla se, že tento rok zůstane ve školním hradě, kde měla kamarády a mohla navštěvovat Taru. Sama nechtěla jet domů.
Sedla si na své obvyklé místo vedle Tařiny postele. Dívka neustále hleděla do prázdnoty, s prázdnýma očima. Talia si vzpomněla, jak tu včera viděla Freda, se slzami v očích, jak jí položil lehký polibek na zkamenělé čelo.
Při té vzpomínce zesmutněla. Ona byla Tařina nejlepší kamarádka, pro ní to byl šok - ale jak velký šok to musel být pro Freda, který ji miloval?
,,Mohu si přisednout?"
Talia zděšeně na svém místě poskočila, ale obrátila své oči, aby se setkaly se smaragdově zelenými. Nemusela hádat, kdo ji oslovil: věděla to. Ty oči viděla každý den na fotce, kterou měla Tara vystavenou na nočním stolku.
Svou sestru přišel navštívit slavný Harry Potter.
Talia přikývla. ,,Jo, jasně. Sedni si."
Harry si přitáhl židli a sedl si na ní. Talia mu ve tváři nemohla nejít emoce - tedy, viděla je, ale nerozpoznala je.
Oba dva tam seděli v tichosti, a jen na Taru hleděli.
,,Je to divné," ozval se najednou Harry. ,,Já jí vlastně ani neznám... Je to moje sestra, a já o ní sotva něco vím. A teď tady sedím a sleduji, jak je nehybná a určitě mě vůbec nevnímá. S největší pravděpodobností ani nebude vědět, že jsem ji vůbec navštívil."
Talia pokrčila rameny. ,,Ty o ní toho moc nevíš... Ale ona toho o tobě ví hodně."
,,Můžeš mi o ní něco říct?"
Talii ta otázka zaskočila. Popravdě, nic takového nečekala. Ale svým způsobem sejí zamlouvalo, že přestože Tara s Harrym moc nevycházela, její mladší bratr se o ní alespoň snažil něco dovědět.
ČTEŠ
Závidíš, Potterová? [Fred Weasley; Harry Potter]
Fanfiction**KOREKCE** ,,Ano, jsem Tara, sestra Harryho Pottera." Neřekli byste, že je to starší sestra Harryho Pottera. Po tom, co Voldemort zaútočil, Harry se stal slavným: byl v knížkách, všichni znali jeho jméno. Ale ona bylo zapomenuta. Po tom, co dostala...