Teri Blitzen

1.kapitola

Ahoj jsem Tereza Hodanová, je mi patnáct let a jsem YouTuberka. Říkají mi spíše Teri Blitzen a už jsem dlouho neslyšela, že by mi někdo říkal Terezo.

,,Ahoj Martine," (Jmenuji se Martin - také youtuber, Teriin kamarád) ,,tak natočíme dnes to video?

,,Čus jo, už to připravuju už jenom musim vymyslet co budeme točit."

,,Hmm, co třeba ASK?"

,,Fajn, napíšu na facebook ať nám dávají otázky, ty si zatim můžeš udělat zelený čaj, máš ho připravený na lince."

,,Díky." Nevěděla jsem že o tom Martin ví, on prý nesleduje mé videa, ale dobře. Šla jsem do druhého pokoje a převlékla se do toho, v čem budu točit, šla jsem do kuchyně a tam jsem si postavila vodu na čaj. Mezi tím jsem se namalovala a udělala něco s vlasama. Bohužel jsem si nevzala gumičku.

,,Martine?"

,,No?"

,,Nemáš gumičku?" Zachechtala jsem se.

,,Jo, počkej."

Martin mi podal gumičku a já jsem žasla, radši jsem se na nic neptala, proč má gumičku, a tak jsem si udělala cop na straně a šla jsem si zalít můj milovaný čaj.

Chvíli jsme seděli na Martinovo posteli, měli jsme oba zelený čaj, byli jsme opření o zeď a koukali na strop. Povídali jsme si o životě a pak jsem dostala upozornění. Koukla jsem se na facebook a tam už bylo několik otázek na ASK, tak jsme dopili čaj a šli jsme točit.

,,Ahoj všichni! Vítejte u ASKU s Teri a s?" čekala jsem až se Martin ozve.

,,Marinem!"

,,Chtěli by jste být sourozenci?" První otázka mě trošku zaskočila, ačkoliv tam bylo podobných otázek hodně. Se čtením otázek jsme si to rozdělili, první budu číst já a pak on.

,,Ehm, tak určitě ne. Už teď se hádáme a kdyby jsme měli žít v jednom bytě a vidět se každý den, tak by to nepřežil ani jeden z nás." uchechtla jsem se.

,,Souhlasím s Teri, prostě už teď se vidíme jednou za pět měsíců a hádáme se." podíval se na mě a usmál se, zvedl jeho pravý koutek a mrkl na mě. V tu ránu jsem měla divný pocit, jakoby ve mně něco proudilo.

,,Přečti další otázku, prosím."

,,Kupujete společně věci?" To se zase zasekl Martin, už i když tu otázku četl se divil, protože já a on maximálně nakupujeme rohlíky v Tescu.

,,Já a Teri spolu nenakupujeme, já nakupování nesnáším a v tom jsme rozdílní."

,,Souhlasím, já nakupování miluju, třeba jen proto, abych sehnala tričko, které chci, projdu třeba deset krámů." Zasmála jsem se.

Večer:

,,Marine, půjčíš mi notebook? Sestříhám tam to video."

,,Jo."

Dal mi notebook a sedl si ke mě, koukal jak edituju a stříhám videa. Radil mi co bych tam mohla dát za efekty a za písničky a pak přišla jeho mamka z práce. Neveděla že tu budu spát a tak to bylo pro ní překvapení, druhý den by měla mít narozeniny a to měl být hlavní důvod, proč jsem tu. Mám pro ní super dárek, má ráda slony a tak jsem jí koupila obrovského plyšového slona.

,,Ahoj Terezko." usmála se.

,,Dobrý den." úsměv jsem jí oplatila, ale nejistě.

,,Co tu děláš?"

,,Točila jsem s Martinem video, doufám že Vám nevadí, že tu budu spát, protože pokud ano tak,..."

,,Jasně že ne! Hlupáčku."

,,Dobře, děkuji. My půjdeme editovat, dobrou noc."

,,Tak jo, dobrou noc děti."

Martin mi řekl ať jdu na chvíli editovat sama a on že si půjde o něčem s mámou promluvit.

Sedla jsem si na postel, dala na sebe Martinovo vařicí notebook a editovala jsem dál. Trvalo mi to ani ne patnáct minut a byla jsem s tím hotová. Byla to rychlá akce. Ale Martin tu pořád nebyl, ani jsem neslyšela že by s jeho mamkou mluvil a přemýšlela jsem, proč se na mě usmál při točení videa, a hlavně proč jsem z toho byla unešená. Říkala jsem si že já ho nechci a on mě taky ne, že to byl pouhý flirt, ale nepomáhalo to, pořád jsem na ten jeho úsměv musela myslet. A co to znamenalo, jak na mě mrkl? Bože! Proč?