Je 9:00 hodin a já ještě spím. A než mě táta probudil tak udělal pro mě a tátu snídání. A táta mě přišel mě vbudit a šel do mýho pokoje a řekl Vio vstávej už je čas zachvíly jedem na letiště. Tati už vstávám už jdu jen se ustrojím a umyju řekla Via. A dodala tak jdu na to čeká mi nový život v Buenos Aires akorát že s námi nebude máma řekla smutně. Vio už jsi hotová? Zavolal na Viu táta. Tati už jsem odpověděla Via jen se učesu a hned půjdu. Tak se učesala a šla ze schodu a řekla tati krásně ta snídaně voní řekla smutně. Vio copak je? Je ti něco?
Tati jen mi chybí máma jinak nic řekla Via. Vio moje malá holčičko neboj to spolu zvládneme máma je pořád tady v našem srdci.
A ještě chtěl něco říct jen se nadechnul. Vio... A nedomluvil a řekla Vio už musím jít máš zbaleno? Tati jo už od včera odpověděla Via. Dobře ale už musíme jít není moc čas. Dobře už jdu. Tak jsme šli z kuchyně do chodby tam jsem se navlékla boty a vzala moje věci a šla jsem s tátou zavolat taxi. A za 10 minut taxi přijelo a odvezlo nás na letiště akorát jsme šli k letadlu a nastoupili jsme do něho a letěli do Buenos Aires.
