Osudové lásky

15.Část

-Pohled Niki-

Ten večer byl celkem nečekanej... Ale musím říct, že mě to celkem překvapilo... A to, jak se nás Míša snaží s Martinem dát dohromady se už začíná přelévat i do Ondry... Oni jsou nějak synchronizovaní, nebo co. (:D) Každopádně musím upřímně přiznat, že ten večer byl fajn... I ta flaška, který jsem se ze začátku trochu obávala, ale pak se to, jak už to bývá, když se sejdeme my čtyři, rozdělili opět na dvě části a to Míša&Ondra a Niki&Martin... Pak Míša zábavu ukončila. Nejdřív jsme mysleli, že se ještě podíváme na nějaký film, pak ale Míša zamumlala, že oni jsou už unavení a my, pokud chceme, si něco můžeme pustit, buď v obýváku, nebo v „našem" pokoji. A tak jsme se rozprchli do svých pokojů. Míša s Ondrou do Míšina oficiálního pokoje a já s Martinem do pokoje pro hosty. „Tak co, pustíme si nějaký ten film?" Navrhoval nadšeně Martin. Jenom jsem se zasmála. „Já myslela, že už jsi unavenej..." Mávl nad tím rukou. „Tak u toho usneme... Zas až takový problém to nebude..." Souhlasila jsem, i když mi bylo tak trochu jasný, že celý film určitě neuvidím, protože se mi zavíraly oči už teď. Výběr filmu jsem nechala na Martinovi, což, jak jsem později zjistila, nebyl úplně nejlepší nápad. Sedli jsme si na postel a rozhodli se, že se budeme dívat z postele... Nakonec jsem se šla ještě umýt, když jsem se vrátila, byl už film nachystaný. Ani nevím, co to bylo za film a jak se jmenoval. Chvíli jsem ho sledovala, ale pak už se mi začaly až moc klížit oči. Ani jsem si nestihla sundat brýle, když jsem usnula...

Probudila jsem se asi v osm hodin. Rychle jsem se posadila a rozhlédla se, v první chvíli mě zarazilo, že nejsem u sebe doma, ale někde jinde, po chvíli mi ale došlo, že jsem vlastně přespávala u Míši. Opatrně jsem se protáhla a rozhlédla, byla zapnutá televize. Šla sice dost potichu, ale pro jistotu jsem vstala, abych ji vypnula. Když jsem se vracela zpátky do postele, abych se ještě na chvíli prospala, došlo mi, že na sobě nemám brýle... Stihla jsem si je vůbec včera sundat? Neusnula jsem i s nima? Samotnou mě překvapilo, kolik si toho ze včerejška pamatuju... Nevypili jsme toho tolik, pamatovala jsem si v podstatě úplně všechno... Rozhlédla jsem se po pokoji, především v posteli, jestli nenajdu brýle a hlavu mi začaly zaplavovat nejrůznější scénáře, co by se stalo, kdybych je nějakou špatnou náhodou zalehla. Pak jsem je spatřila na stolku, takže jsem si oddechla a šla si tedy ještě lehnout...

Když jsem se probudila podruhé, Martin už v posteli neležel. Rychle jsem se převlékla a přešla do kuchyně, kde už Míša a Martin seděli u stolku a snídali. „Dobrý ráno..." Zamumlal s úsměvem Martin. Já jen překvapeně pohlédla na hodiny. „Kolik je proboha hodin?" Míša se zasmála. „Půl desátý... Pohoda, Ondra taky ještě spí... Budeš snídat? Dělala jsem lívanečky..." Mírně jsem kývla hlavou a sedla si ke stolku. Nasnídali jsme se, a když se probudil i Ondra, pomohli jsme Míše ještě douklidit a doladit poslední detaily ze včerejška. Pak už jsme my s Martinem odešli z jejího bytu. „Nechceš doprovodit domů?" Zeptal se Martin a já s úsměvem souhlasila. Není to daleko, bydlím v sousedním paneláku od Niki, takže jsme šli pěšky. „Víš, potřeboval bych se tě na něco zeptat..." jenom jsem kývla hlavou, abych naznačila, že může mluvit. „Tehdy na tom Utuberingu... Po tom, co jsem tě políbil... Řekla jsi, že to takhle to nepůjde... Tak jsem se chtěl jenom zeptat..." V tu chvíli mi to došlo. Okamžitě jsem věděla, na co se ptá. Vždyť kvůli tomu jsem se málem i sesypala, když mě Míša navštívila. Tehdy mi taky Míša říkala, že bych to měla Martinovi co nejdřív říct... Vždyť já na to úplně zapomněla... „Nemám přítele..." zamumlala jsem s úsměvem. Trochu překvapeně se na mně podíval, asi ho udivilo, že jsem odpověděla dřív, než se zeptal. „No vážně..." Dodala jsem a zasmála se. Martin se usmál. A dřív, než jsem stihla nějak zareagovat, políbil mě...

-Pohled Míši-

Ráno jsem se vzbudila a podívala jsem se na mobil, kolik je hodin. Zjistila jsem, že je půl deváté. Sama jsem byla překvapená, jak jsem mohla vstát tak brzo... Normálně vstávám kolem jedenácté... No nic, podívala jsem se vedle sebe, kde spokojeně spinkal můj miláček... Byl tak roztomilej... Musela jsem si ho vyfotit... Pak už jsem ale musela jít udělat snídani... Vylezla jsem z postele a šla jsem udělat ranní hygienu a převléct se. Když jsem byla hotová, tak jsem šla do kuchyně a chvíli přemýšlela, co bych uklohnila. Nakonec mě napadlo, že bych mohla udělat lívance. Vyndala jsem si všechny potřebné věci a začala jsem připravovat snídani. Když už jsem dodělávala poslední várku lívanců, tak se do kuchyně přihnal Martin. "Dobré ráno, jak si se vyspinkal?" řekla jsem se smíchem.. "Dobré... Ale jo docela dobře..." řekl taky se smíchem.. "Mimochodem, díky že mi pomáháš..." řekl Martin "Není zač..." odpověděla jsem mu.. "Dáš si lívance?" zeptala jsem se ho.. "Jasně." řekl. Tak jsem mu podala na talíř pár lívanců a on je s chutí snědl. Po nějaké době dorazila i Niki "Dobré ráno" řekla.."Dobré" odpověděla jsem jí a to stejné udělal i Martin. "Kolik je?" ptala se Niki.. "Půl desátý, ale pohoda, Ondra taky ještě spí..." řekla jsem.. "Dáš si lívance?" zeptala jsem se.. "Jojo, děkuu" řekla. "Není zač" řekla jsem a nandala jí též na talíř pár lívancu.."Během čtvrt hodinky za náma přišel už i Ondra, který si též dal lívace a podle toho, jak se cpal bych soudila, že mu docela i chutnaly. (:D) Niki mi ještě pomohla uklidit a pak i s Martinem odešli domů... "Tak co budem dělat my?"zeptala jsem se. "No, můžeme si jít třeba zahrát bowling, co ty na to?" zeptal se mě Ondra.. "Jo, to by bylo super, ale co kdybychom se šli jen projít a na bowling bychom šli někdy jindy, ale i s Niki a Martinem?" zeptala jsem se, protože mi příde lepší jít na bowling ve více lidech, ale je mi blbý jim psát hned, jak odešli... "Můžeme ale na ten bowling jít třeba večer a můžeme se domluvit třeba i s Niki a Martinem..." řekl Ondra.. "No to sice jo, ale není to blbý jim psát hned, když odešli?" řekla jsem.. "Ne, pojď, zavolej Niki a já zavolám Martinovi, ok?" řekl "okej" řekla jsem "ahoj Niki, sorry, že rušim, já vim, před chvílí jsi odešla, ale Ondra měl takovej nápad jestli byste nechtěli jít s náma večer na bowling?? Ondra volá Martinovi a já tobě, takže jen abys to věděla..." Řekla jsem hned, jak mi hovor vzala.. "Ahoj, no tak dobře, půjdu taky" řekla Niki "super" řekla jsem a podívala jsem se tázavě na Ondru a on jen ukázal palec nahoru, že Martin půjde, protože s nim ještě furt telefonoval "Tak Martin taky pujde" řekla jsem do telefonu Niki. "Tak super, sejdeme se u tebe v šest?" zeptala se "Jasné, tak zatím" řekla jsem.. "Ahoj" řekla a típla hovor.. "Ondro řekni Martinovi, že v šest u nás" křikla jsem na Ondru.."okej"  křikl Ondra nazpět.. Když dotelefonoval, tak přišel za mnou a oznámil, že jde ještě zarezervovat dráhu...