16. Část

96 7 0
                                    

-Pohled Niki-
Dorazila jsem domů a zabouchla za sebou dveře. Zašla jsem až do kuchyně, kde jsem si udělala kafe... Pořádně silný, sladký a s litrem mléka, tak je koneckonců úplně nejlepší. Odněkud se mi podařilo i vyštrachat kousek čokolády, takže jsem si sedla ke stolku a pustila se do pití kávy a zakusování čokolády. Po chvilce mi zazvonil mobil, zvedla jsem ho téměř okamžitě. Když se ohlásila Míša, myslela jsem si, že jsem něco zapomněla, místo toho se mě ale zeptala, jestli bych nechtěla jit na bowling. Samozřejmě jsem ji to odsouhlasila. Bowling jsem sice.v životě nehrála, ale věděla jsem, že když se někde sejde naše čtveřice, máme o zábavu postaráno... Zakládal jsem mobil, požila kávu a šla se umýt a převlíct. Nakoukla jsem do pokoje, sestra ještě spala, a tak jsem tichými kroky zamířila až do obýváku, kde jsem si na chvíli otevřela dnešní noviny, které zde ležely. Nějak moc jsem ale nad tím nedokázala přemýšlet... Po chvilce mi zazvonil mobil. Tedy spíše zapípal. "Ahoj, doufám, že přijdeš dneska na ten bowling... :) Nemám ti přijít naproti? :)" Psal Martin. "Ahoj, na bowling jdu... :) Naproti mi přijít můžeš... Budu se těšit... :)))" Naťukala jsem do mobilu odpověď. "Ok. Takže za deset šest před Vaším barákem?
:D" Tak jsme se nakonec domluvili. Odložila jsem mobil a sedla si na chvíli k notebooku, projela jsem facebook, Youtube a pak už pomalu přicházel čas oběda. Nějak moc jsem to neřešila a vykašlala bych se na to úplně, kdyby se ve dveřích neobjevila sestra s tím, že má hlad... Že začátku jsem se ohradila, že je ve věku, kdy by měla být schopna vzit si aspoň rohlík s paštikou, ona se ale ohradila, že chce kuře. Musela jsem tedy dát do trouby maso...
Když se upeklo, najedla jsme se a já ségru přinutila, aby si zašla za nějakou kamarádkou. Pak jsem se začala chystat a oblékla si nějaké sportovnější oblečení. Bylo tři čtvrtě na šest, když jsem se obouvala. Zamkla jsem a pomalu seběhla schody. Vyšla jsem ven, Martin už tady čekal. "Ahoooj!" Pozdravila jsem ho se smíchem a objala ho. Pak jsme se pomalým krokem vydali k Míše, abychom mohli jít na ten bowling... :D

-Pohled Míši-

Už jsme stáli před barákem a čekali na Niki a Martina, kteří už se k nám blížili.. "Ahojte" pozdravila jsem je."Čaues!" řekli. "Tak jdeme?" Zeptala jsem se. "Jasně" odpověděli mi opět všichni.. Po cestě jsme se docela bavili.. Když jsme konečně dojeli na místo, tak jsme si zaplatili dráhu a šli jsme si pujčit boty. Každý jsme se obul a pak jsme se vydali už hrát... Byla to zábava...Hráli jsme každý sám za sebe, i když Niki ze začátku protestovala, že chce hrát v týmech.. Nakonec jsme ji ale přesvědčili, že jednotlivě to bude větší sranda. Nakonec to skončilo tak, že já s Martinem jsme byli jakožto na prvním místě, potože to skončilo remízou a Niki s Ondrou zase sknčili jakoby na druhem místě, jelikož měli o něco míň bodů než my s Martinem a též měli remízu, což bylo fakt divný, ale povedlo se.. Na to, že Niki s Ondrou ještě bowling nehráli, tak to bylo dobrý. Já s Martinem už jsme byli na bowlingu několikrát, takže už máme trénink.. Nakonec jsme se sebrali a dohodli jsme se, že se ještě pujdem projít noční Prahou.. Takže jsme šli na autobus a vyrazili jsme. Vrátili jsme se domů až kolem půl jedné ráno. Byla sranda, s nima se člověk nikdy nenudí...

Osudové lásky Kde žijí příběhy. Začni objevovat