Osudové lásky

18. Část

-Pohled Niki-

Večer jsme se ještě po Petřínu přesunuli na Pražský hrad. Bylo asi půl jedenácté a areál měli otevřený do půlnoci, takže jsme měli celkem dost času si to projít a pozorovat noční Prahu. Když už se blížila půlnoc, sedli jsme na metro a následně na autobus a vyrazili domů.
Když jsem se druhý den ráno probudila, nasnídala jsem se a vyrazila na brigádu. Dneska jsem měla sázet stromy. Po brigádě jsem se odebrala zase domů. Sedla jsem si na chvíli k počítači a dala si kafe... Projela jsem si youtube, facebook, twitter a obecně různý novinky. Protože se nic nedělo, zaklapla jsem počítač a šla si lehnout, protože jsem byla trochu ospalá.

-Pohled Míši-

Ráno jsem se probudila a vedle mě ležel Ondra a zaujatě mě pozoroval.. "baví tě to??" zeptala jsem se se smíchem.. "jo docela i jo , protože seš roztomilá když spíš" řekl Ondra.. "nejsem" zaprostestovala jsem "ale seš" řekl Ondra a když jsem se pokusila opět prostestovat tak mě rychle políbil abych nemohla nic říct.. "co si dáme k snídani??" zeptala jsem se.. "netuším" řekl Ondra a usmál se.. "co třeba wafle?" zeptala jsem se.. "okej" řekl Ondra a já vyskočila z postele a šla jsem se převléct a udělat ranní hygienu a pak jsem se přesunula rovnou do kuchyně kde jsem začala dělat wafle.. Když jsem je měla hotové tak jsem nandala na dva talíře a zavlolala jsem Ondru, který mi wafle okamžitě pochválil že jsou dobré.. Po snídani se Ondra musel vydat domu protože byl pátek a on musel ještě s Davidem točit pátek s Madbros.. Já jsem si sedla k televizi a zapla jsem si Očko a chvíli jsem poslouchala.. po chvilce se miale začali zavírat víčka a netrvalo dlouho a já jsem upadla do říše snů.. Probudilo mě až vyzvánění mého telefonu.. "ano?" řekla jsem rozespale když jsem hovor přijala.. "ahoj ty si spinkala?" zeptal se mě hlas na druhé straně.. "jé ahoj Vadime.. no tak trošku jsem usnula no" řekla jsem se smíchem.. "hele jsem v Praze a chtěl jsemse tě zeptat jestli bych se nemohl stavit a pk tě pozvat třeba do kina" řekl "no jasné.. za jak dlouho tu tak asi budeš?" zeptala jsem se.. "no tak během hodinky" řekl "okej" odpověděla jsem a pak zavěsila a šla jsem se připravit..

-Pohled Niki-

Probudila jsem se asi o hodinu později. Tedy - spíš by se dalo říct, že mě probudila sestra. Vletěla do pokoje, začala poskakovat a něco křičet. Měla jsem sto chutí po ní hodit polštář, nenávidím, když tohle dělá. Myslela jsem, že ještě chvilku půjdu spát, protože nečekaně na chvíli zmlkla. Náhle se však opět ozvala, tím nejotravnějším hlasem který snad dokáže vytvořit... Ví že mi to vadí a stejně ho používá. "Ségra... Kdo je Martínek?" Vystřelila jsem z postele a vytrhla jí z ruky svůj mobil... Udivovalo mě, že nějakým způsobem přišla na heslo, které jsem tam měla nastavené. "Ehm... Kamarád... Kamarád..." Zamumlala jsem. "Jasně... Kamarád..." Odpověděla ironicky. Snaží se mě naštvat... A docela se jí to daří... "Nejlepší kamarád..." Zavrčela jsem. Ona jen něco naštvaně zamumlala, a vyplázla na mě jazyk, když jsem ji tlačila ven z pokoje. Když jsem se ujistila, že konečně vypadla, opět jsem odemkla mobil a podívala se na obrazovku. Měla jsem od Martina novou zprávu, jestli bych nechtěla dneska někam zajít. Odpověděla jsem a mezitím, co jsem čekala na odpověď jsem se šla podívat do pokoje. Už byli doma i rodiče. Mamka zrovna vařila a taťka seděl u stolu a četl si noviny. Ségra poletovala kolem a něco křičela. "Mami?" Začala jsem opatrně debatu. "Nemohla bych dneska jít... Ehm... Ke kamarád...ce?" Naštěstí souhlasila. Zjistila jsem, že mi přišla nová zpráva. Psal Martin, že mi přijde naproti k baráku... V osm... Což mělo být, podle našich hodin, za půl hodiny. Rychle jsem se nachystala a oblékla a když jsem za sebou zavírala dveře, bylo za pět minut osm...