Kapitola 6.

1.9K 167 22
                                    

*Velký skok v čase: Poslední den

Páni, celý rok tak rychle utekl. Vše mi bude chybět přes prázdniny. Naučila jsem se hodně věcí. Létat na koštěti, míchat některé lektvary, hromadu kouzel. Příští rok to bude lepší. Budu se učit přes prázdniny. Těšte se Poberti. Celý rok jsme proti sobě válčili. Profesoři tomu říkali Oslizlé války. Nejednou jsem zůstala na ošetřovně. Madam Pomfreyová mě vždy přivítala s otázkou: Už zase?. Nesmíte se mi ale divit. Uklouznutí po slizu je hodně bolestivý. Poberti tam byli taky. Všichni si přáli, aby naše války přestaly. Jenže ony vždy přešly do vyšší třídy. Už se těším na Miu a její kavárnu. Budu jí vyprávět. Jak Sirius levitoval nad chodbou. Jak jsem Jamese obarvila na růžovo, jak jim sliz ušpinil celý pokoj. To bylo super. Sedíme ve Velké síni a čekáme, až oznámí, kdo vyhrál školní pohár. ,,Takže, na čtvrtém místě se umístil Mrzimor s 287 body. Na třetím místě je Havraspár s 361. Na druhém místě je Zmijozel s 413 body a na první místě je Nebelvír s 456 body. Nebelvír vyhrál školní pohár." začali jsme jásat, tleskat, pištět a pískat. I přes naše války, kdy nám srazili body a byli jsme po škole, jsme vyhráli. Po škole jsem byla celkem 57× . Kluci byli víckrát, ale jen proto. Že jsem vymyslela fórek a oni to slízli. Svědomí mě ale donutilo se přiznat. A za to jsme dostali body. Za pravdomluvnost a čestnost. Mimochodem, jsem nejlepší v ročníku v Obraně proti černé magii. Profesoři zjistili, že mám také nadání pro léčitelství. Vnitřní krvácení? To je hračka. ,,Hele holky, kdybyste chtěli někdy navštívit Andělskou kavárnu, tak jste vítány. Udělá nám to s Miou radost." holky kývly na souhlas a Lily zase propalovala Pottera pohledem. Ten je do ní strašně zamilovaný. Jo, asi pětkrát jí podstrčil něco s elixírem lásky a tak. Jenže díky mě se nic nestalo. Probíhá to asi takhle. Potter se Lily zeptá, ta ho odmítne. Ten se naštve, kluci ho uklidní a pak MNĚ něco provedou. Jenže já se nedám a vrátím jim to. Když nás Brumbál pustil, šla jsem si do pokoje sbalit. Miluju kouzla. Mávla jsem hůlkou a vše bylo sbaleno. Zalezla jsem do koupelny a vysprchovala jsem se. Když jsem se vrátila do pokoje, holky se snažily zavřít kufry. Pouze jsem mávla hůlkou a bylo sbaleno. Zalehla jsem do postele a hned jsem usnula. Ráno jsem se probudila jako první. Rozhodla jsem se, že holky probudím jinak. Převlékla jsem se, upravila a pak jsem se postavila doprostřed pokoje a z plných plic zařvala. ,,Sakra holky honem, zaspaly jsme." jenže ono to s nimi ani nehlo. Civěla jsem na ně jako na zjevení. Mám hodně silný hlas. Pak mě něco napadlo. ,,Lily!!! Máš s Potterem rande, dělej!!!" jo to už zabralo. Lily sebou trhla a začala se rozhlížet. Holky vyskočily z postele. Kate vykouzlila starý foťák a Amber donesla šaty. Začala jsem se strašně smát. Spadla jsem na zem a smála se, až mi tekly slzy. Holkám to došlo a Lily začala rudnout. Rychle jsem se vyškrábala na nohy a běžela pryč. Vyběhla jsem z pokoje a holky běžely za mnou. Velice peprné nadávky létaly na mou osobu. Zahnula jsem za roh a srazila jsem se s Remusem ,,Promiň Remusi, ale spěchám!" oběhla jsem ho a on tak, tak uskočil holkám. ,,Angel Roselline, jsi MRTVÁ!!!" Řvala na mě Lily a já se prohnala přes společenku. Seděli tam Poberti a nechápavě na mě koukali. Jenže když spatřili holky, došlo jim to. Začali se smát. Já jsem proskočila portrétem a běžela k Velké síni. Naštěstí zůstaly ve společence. Vypila jsem pomerančový džus a vzala jsem si jogurt. Za chvíli přišly holky a mířily si to ke mně. Za nimi šli vysmátí Poberti. Vesele jsem jim zamávala a Kate na mě namířila hůlku ,,Aquamenti" no a byla jsem mokrá od hlavy až k patě. Všichni se začali smát. Uklonila jsem se a veselým hlasem zvolala ,,Díky, díky vám všem. Jsem ráda, že vás mé Mokré Já mohlo rozesmát. Byli jste skvělé publikum a děkuji své asistence Kate Blakeové, která umožnila tento trik provést." na to se všichni začali smát ještě víc. Ti co stáli, spadli a ti co pili, vyprskli vše před sebe. Když jsem se podívala na profesory, řehtali se jak koně. No jo, má improvizace a mé hlášky jsou legendární. Pak se ozval Brumbál ,,Děkuje za velmi vtipné ukončení roku slečno Roselline, ale už se můžete vysušit." na konci jeho proslovu jsem zasalutovala a mávnutím hůlky jsem byla suchá. Zbytek dne proběhl relativně v klidu. Až na mou válku s Poberty, se nic zajímavého nestalo. Cesta vlakem byla klidná. Když jsme dojeli na nádraží, čekala tam Mia. Pomohla mi s věcmi a já jsem se rozloučila s holkami. Potom jsme s Miou odjely domů a já jsem začala vyprávět.

Další kapitola je venku. *Omlouvám se za tak velký skok, ale pro mě by byl první rok nudný. Neuměli ještě moc kouzlit, tak se nedalo moc válčit. Teď se můžete těšit na další rok, tam bude velmi mnoho zážitků a změn. Omlouvám se za chyby a překlepy. :) Doufám, že vás to baví. :) Sara

Nazdar Poberti!  [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat