Nazdar Poberti! [POZASTAVENO]

Kapitola 9.

,,Tak ahoj Mio, neboj, budu ti psát a po škole budu maximálně 70×. A tresty ti nevadí, takže se neboj. Ahoooooj!" mávala jsem Mie z vlaku a volala něco, co Miu vždy rozesmálo. Když vlak vyjel z nádraží, začala jsem hledat volné kupé nebo holky. Když jsem je našla, bylo v jejich kupé plno. Jen jsem mávla rukou a uklidnila holky, že mi to nevadí. Lily vypadala smutně, ale já jsem se na ní usmála a odešla jsem. Hledala jsem místo. Našla jsem jedno kupé, kde bylo místo. Radostně jsem poskočila a otevřela kupé. Už jsem se nadechovala, ale všimla jsem si, kdo tam sedí. ,,Nazdar Angel, chceš si sednout k nám?" zeptal se udiveně a posměvačně Sirius. ,,Ne, nikdy! Nevšimla jsem si vás. Musela bych být blázen, abych si vedle tebe nebo Pottera sedla. Měj se." řekla jsem chladně a odešla jsem. Všimla jsem si, jak Remus posmutněl. ,,Ale jinde není místo Sluníčko." prohodil Sirius. Zrudla jsem ,,Ještě jednou mi řekneš Sluníčko a z toho svého hnusného ksichtu ten zatracený sliz nesmyješ. A budeš rád, když zůstanu pouze u slizu." zasyčela jsem a nebezpečně blízko jsem se přiblížila. Potají jsem šáhla do kapsy a vytáhla bombičku. Natáhla jsem ruku s bombičkou před sebe a zmáčkla ji. ,,Ups já nechtěla... Měl by sis umýt obličej, máš na něm sliz." otočila jsem se a otevřela dveře. ,,To bylo varování Blacku, už NIKDY mi neříkej Sluníčko." naposledy jsem ho sežehla pohledem a odešla jsem. Připravte se na pořádný nářez Poberti. Když vlak zastavil, začala jsem hledat Lily s holkami. ,,Promiň Angel, ty holky se k nám nacpaly." omlouvala se mi při cestě Lily. Pořád jsem ji uklidňovala, že je to v pořádku. Když jsme přišly do Velké síně, viděla jsem Poberty. Můj obličej nabral kamennou tvář. Sedly jsme si daleko od nich a pozorovaly udivené prváky. Po večeři jsme šly na pokoj. ,,Hele holky, musím vám něco říct." touhle větou jsem si získala pozornost. ,,A copak to je?" zeptala se Amber. ,,Chtěla bych hrát ve famfrpálském týmu. Chtěla bych být střelkyně." ,,To je fantastický." zvolala Kate. Famfrpál milovala, ale bála se výšek. Povídaly jsme si o tom a pak jsem si vzpomněla na zážitek s Poberty. ,,Normálně Poberti byli u nás v kavárně." holky zmlkly. Věděly, že je nesnesu. Další půl hodinu jsem jim musela vše podrobně vysvětlit. Začala jsem být dost unavená, tak jsme šly spát.

Ráno jsem jemně vzbudila holky. Převlékly jsme se a šly na snídani. ,,Hej Evansová! Počkej" Potter se vyřítil zpoza rohu a sprintoval k nám. ,,Ani na to nemysli Pottere. Nikam s tebou nejdu a můžeš pokračovat v cestě." Potter zval Lily na rande. Neustále!!! Už to stihl pětkrát. Lily ho ale vždy uzemnila. Za Potterem se vyřítil Sirius. Bohužel to neubrzdil a povalil mě na zem. ,,Slez ze mě pošuku!" zasyčela jsem. ,, V klidu An, však se nic nestalo." ,,Nestalo?! Ležíš na mě! Chceš mít v ksichtě sliz, nebo něco horšího?" zeptala jsem se ho. Rychle ze mě slezl. A já se snažila dostat na nohy. Jenže loket mi vypovídal službu. Byl v divným úhlu. Všichni na mě vystrašeně koukali. ,,Díky Blacku, teď abych šla na ošetřovnu." zavrčela jsem a místo na snídani jsem šla na ošetřovnu. ,,Zdravím madam Pomfreyová." zvolala jsem vesele a Pomfreyová ke mně přiběhla. ,,Bože co jste dělala? Vždyť je začátek roku. Jak se vám podařilo, vykloubit si loket?" ptala se mě. ,,Srazila jsem se s Blackem. Spadl na mě." soucitně kývla. ,,Teď to bude bolet." řekla a nahodila mi loket zpátky. Nevykřikla jsem. Potom mi to Pomfreyová obvázala a nalila do mě nějaké lektvary. Potom mě propustila. Neměla jsem rozvrch, tak jsem použila kouzlo. ,,Accio rozvrh." když přiletěl, ještě jsem si přivolala učebnice a vydala jsem se na přeměňování.

,,Jdete pozdě." přivítala mě Minnie. ,,Já vím, byla jsem na ošetřovně." ,,Už zase, co jste tam dělala?" zeptala se mě překvapeně. ,,Nějaký pako mě srazilo a vykloubilo mi loket." sežehla jsem Blacka pohledem a posadila se vedle Lily.

Když byl konec vyučování, vydala jsem se do knihovny. Udělala jsem si úkoly a šla do společenky. Povídala jsem si s Amber, a když nastal čas večeře, šla jsem provést svůj plán. Ve velké síni jsem vyslala kouzlo na místa, kde seděli Poberti. Jejich jídlo vzletělo do vzduchu a uletělo. Když si chtěli vzít jiné, stalo se to samé. Všichni se začali smát. Pěkný pohled na Poberty, snažili se chytit svoje jídlo. Smála jsem se, až mi tekly slzy. ,,Hej An, vrať nám naše jídlo." houkl Potter s Blackem. Šli ke mně, tak jsem si stoupla. ,,Až hezky poprosíte." usmála jsem se na ně a síní se roznesl další výbuch smíchu. ,,Prosím An, vrátíš nám naše jídlo?" zeptali se mě. Pouze jsem mávla hůlkou a jídlo přistálo. Všichni začali tleskat. Potlesk se nesl dokonce i od Zmijozelu. Uklonila jsem se a zase jsem si sedla. Všem profesorům jsem poslala zářivý úsměv. Minnie pouze protočila oči a pokračovala v jídle. Když se síň uklidnila a všichni dojedli, vydaly jsme se s holkami na pokoj.

Další kapitola je pro a . Moc mě podporují. Omlouvám se za chyby a překlepy. Doufám, že vás to baví. :) Sara