Napadl mě nový příběh tak snad se vám bude líbit ;). Budu ráda za všechny komentáře a votes :).
Adisek0204
Černovlasá dívka si proraží cestu davem studentů loučících se se svými rodiči, s cílem najít své kamarádky. Nakonec zamířila k vlaku s nadějí že budou tam. Chtěla nastoupit, ale někdo jí odstrčil a shodil na zem. "Au! Co si to dovoluješ!?!? Dávej pozor!?!" Začala řvát na toho drzouna. "Na tebe, sestřenko? To určitě!" Uchechtl se její "milovaný " bratranec Bill Black společně s jeho zmijozelskou partičkou. "Pomužeš mi aspoň ty?" Podívala se prosebně na svou sestru, která také chodila do zmijozelu a procházela jako poslední, ta se ní ale jen znechuceně podívala "s krvezradci se nebavím....A už vůbec jim nepomáhám." Ušklíbla se a nastoupila do vlaku. Černovlasá dívka si posbírala věci co se jí rozsypaly a vyhrabala se na nohy. "No počkejte, to vám nedaruju!" Už vytahovala hůlku, připravená proměnit je na žáby, ale někdo ji zezadu chytl za zápěstí. Prudce se otočila, aby mohla říct, dnes už druhému drzounovi, co si o něm myslí, ale když uviděla usmivající se tvář své nejlepší kamarádky její vražedný výraz se proměnil na výraz plný štěstí a radosti "Rosie!" Vypískla černovláska. "Sáro!" Vypiskla její hnědovlasa kamarádka a objaly se. "Slečno Blacková, což pak nevíte, že v přítomnosti mudlů a vůbec mimo školu kouzlit nesmíte?" Řekla Rose naoko káravým tónem a zatvářila se jako ředitelka jejich koleje, profesorka McGonnagalová. "Víckrát se to nestane, paní profesorko." mrkla na ní černovláska a ještě jednou se objaly. "Nevíš kde jsou ostatní?" Zeptala se Sára. "Jo, už jsou ve vlaku poslaly mě najít tě a vypadá to že mise splněna" zasmála se Rose a táhla svou kamarádku do vlaku. Prošly kolem několika kupé, ze kterých na ně koukali kluci snad ze všech ročníků, ale není se čemu divit obě byly opravdu hezké, Rose měla světlé hnědé, po lopatky dlouhé vlasy a upřímné, hnědé oči zato Sára měla vlasy černé jak noc, až k loktům a bouřkově šedé oči z kterých vyzařovala energie. Jakmile došly do kupé kde seděli jejich dvě zbylé kamarádky, Sára znovu začala pištět. "Nech si to na potom!" Okřikla ji Rose, ale usmívala a se rychle otevřela dveře. Sára vletěla dovnitř a vrhla se na dvě dívky. "Tolik jste mi chyběly! Další týden s tou šílenou rodinou bych asi nevydržela!"" Co ti zase provedli?" Zeptala se soucitně dívka s věčně rozcuchanými, hnědými vlasy po ramena a hnědýma očima schovanýma za kulatymi brýlemi, Jane Potterová, a hladila svou kamarádku po vlasech. "Ale nemusíš o tom mluvit, jestli nechceš." Přisedla si k nim i Rose a objala Sáru kolem ramen. Třetí dívka, s pískově žlutými vlasy, malimi, jakoby krysími očky a trošku zavalitejsí postavou, Petra Pettigrewová na svoje tři kamarádky jen koukala a nic neříkala. "Ne, to je dobrý. Spíš se z toho potřebuju vykecat aby mi ti šílenci pak nestrašili v hlavě!" Zasmála se Sára a sedla si k oknu naproti Jane přičemž Rose seděla po její levici. "Od té doby co mě Moudrý Klobouk zařadil do Nebelvíru chovaj se ke mě hůř něž k domácímu skřítkovi! Nejsem pro ně víc než nějaký zabedněný mudla! Celé léto jsem byla zavřená ve svém pokoji, ale jakmile jsem vyšla ven, třeba jen na záchod tak po mě všichni, dokonce i obrazy pokřikovali něco ve smyslu: "krvezrádkyně a ostuda rodu a baví se s mudlovskými šmejdy" a podobné nadávky, no prostě hrůza." Dokončila Sára svůj proslov. Rose ji objala kolem ramen "chudinko, ale neboj už jedeš do Bradavic a deset měsíců je neuvidíš" usmála se na ní Jane. "Ale ne to je v pohodě. Jo jsem ráda, že je neuvidím, ale nevadí mi že mi tak říkají, už jsem si zvykla a jsem hrdá na to, že chodím do Nebelvíru a jsem jiná než ti pošahanci!" Zasmál se Sára a to už vlak vyjížděl ze stanice King's Cross, z nástupiště 9 a 3/4.
