Odtrhnu od sebe ztěžklá víčka.
"Effie!" Vyjeknu ochraptělím hlasem.
Pak mi, ale dochází, že se to trýznivé mučení a její bolestné skřeky děli pouze v mojí mysli.
Uvědomuji si, že se se mnou svět podivně točí a vše je takové podivně mlhavé. Chci přepadnout na tuce, tak abych byl na všech čtyřech, ale levá ruka ihned reaguje ostrou bolestí a tak končím obličejem na zemi.
Bolestivě zaúpím a opatrně se převalím na záda.
Zpoza dveří zaslechnu dva hlasy.
"Právě se probudil."
"Výborně." Odpoví druhý s čistou radostí. "Prezident Snow ho potřebuje. Vytáhněte ho a dotáhněte, aby se umyl a paj se o něj postará přípravný tým."
"Ano, pane."
Slyším, jak jedny kroky dunivě odeznívají a ozývají se nové, které zastavují před dveřmi.
Těžké dveře se zaskřípěním otevřou.
"Vítejte mezi živými, Abernathy." Uchechtne se hlas, který mluvil s jeho "pánem".
Obě bílé uniformy se dostávají do mého zorného pole. Popadnou mě pod rameny a vytáhnou na nohy.
Odpovědí jim je můj hlasitý skřek.
Nohy sotva nesou váhu těla a jsou podivně zkoprnělé.
"Co mu je?" Ptá se tupě.
"Nevím. Raději ho odvedem na vyšetření." Přehodí si mou zdravou ruku kolem ramen a táhne mě pryč.
Ten druhý jde pomalu za námi a slouží jako jistič, který mě jistí zezadu.
Nemyslím si, že vydržím jít ještě dlouho. V nohách mě nepřirozeně pálí a v hlavě mi tepe tupá bolest.
Naštěstí se dostáváme k lékaři dřív než stíhám zkolabovat.
Posazují mě na vyvýšené lehátko a čekají, co se mnou lékař provede.
Ten bez použití jakékoliv zázračné techniky koukne a hned ví, co se mnou. Fixuje mi zlomenou ruku a poté sahá na čelo. Bere do ruky jehlu a vpichuje mi jí do pravého ramene.
Všimnu si, že tupá bolest v hlavě pomalu ustupuje a to nemluvě o tom, že se se mnou svět přestal tak zběsile točit.
"Měl by být v pořádku. Ale ruka se bude hojit pár měsíců. Je ošklivě zlomená. A dejte mu najíst."
"Do toho ti nic není!"Štěkne mírotvorce a popadne mě za zdraviu paži.
Zmateně se ohlížím na stařičkého doktora. Skrze obroučky brýlí na mně kouká smutný pohledem.
Určitě jsem ho už někdy viděl. Jen nevím kde.
"Pohni!" Trhne mi s paží div mi jí nevykloubí.
Přidávám tedy do kroku, abych neutrpěl další zlomenou kost.
Připadám si jako poslušná ovečka cupitající za svým pasákem.
Dovede mě do místnosti, kde na mě čekají známé tváře. Katnissin připravný tým. Bohužel bez Cinny.
Udivením pootvírám ústa a přitom ve mně hoří jakýsi plamínek uklidnění, že konečně vidím nějakou známou tvář.
Mírotvorce odchází a zamyká nás v místnosti.
Zmateně si prohlížím tváře těch tří klaunů. V dobrém slova smyslu.
První ke mně docupitá Octavie. Pohladí mě po rameni a chytne za ruku. Instinktivně s ní cukám dozadu. Ona se jen pousměje a uchopí mě za ní znovu. Usadí mě na nepohodlnou židli. Flavius přede mě položí tác s jídlem. Tolik jídla jsem neviděl snad od poslední návštěvy Kapitolu. A přitom mi to vůbec nic neříká.
Venia poukáže starostlivě na jídlo.
Pochopil jsem, že jim vyřízly jazyk, tak moc mi mozek nevymyli.
S polknutím tedy do ruky beru příbor a pouštím se do jídla. Nesním ani polovinu jedné porce a už od sebe tác odtlačuji se znechceným výrazem.
Nejedl jsem několik dní. Maximálně chleba a vodu. Nic víc mi nikdy nepřinesli a tak se můj žaludek značně smrsknul a tohle těžké a syté jídlo s ním dělá divy. Nejdřív cítím nepříjemný tlak, ale to už si mě vzali do rukou Octavia a Venia. Pudrují mě, zakrývají modřiny, i když to jde ztěžka a stejně jsou modřny přes vrstvu vidět. Odnesl jsem to asi hodně, když jsem byl v bezvědomí.
A když mám vstát a jít se obléknout do obleku zvedne se mi žaludek, tak prudce, že stíhám odskočit k malému koši a už do něj vyzvracím všechno jídlo a žaludeční šťávy. Pudr s make-upem se ihned roztéka pod proudy studených kapiček potu, které mi orosují čelo a slz, které mi sem tam vyklouznou z koutku oka.
Jediná Octavia si ke mně kleká a konejšivě mě hladí po zádech zatímco rozdýchávám prudký výdej žaludečních šťáv.
Venia se nakonec také odhodlá a kapesníčkem ni otře orosené čelo a pár slz, které stále vězeli na mých tvářích.
"Děkuju." Zašeptám k nim.
Jen se na mě pousmějí a znovu se pouští do práce, kterou jsem jim zmařil.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ty jo. Dlouho jsem nepsala author note :D No, tak to znovu zkusím. Doufám, že se vám kapitola líbila a chtěla bych se zeptat, teď budu trochu spoilovat na přiští chapter, zda-li by jste chtěli Snowův prpslov, kde se bude vyskytovat Mitch z jeho či Effiyného pohledu ? :)
