12. Kapitola

660 31 3
                                    

Ráno jsem se probudila v nemocnici. Co se stalo? zeptala jsem se sestřičky která tu právě byla. A kde je Petr a Eliška? Měla jste auto nehodu. začala. A k té holčičce... řekla. Ano co s ní? zeptala jsem se a čím dál víc brečela. Tu jsme nenašly vůbec nevíme kde je ale policie už jí hledá. řekla. A co Petr? zeptala jsem se. Ten pán je na sále víc nevím ale nebojte za chvíli příjde doktor a ten vám řekne víc. Zatím nashle. řekla a vyšla ze dveří. Já se zhroutila. Potom jsem si vzpoměla DÍTĚ!! Ale v tu chvíli přišel doktor. Tak jak se vám vede slečno Tepesová. zeptal se doktor. Špatně. řekla jsem. To bude dobrý, pan Lexa už se probudil s kómatu. Za chvíli vám ho převezeme k vám na pokoj. Máte nějaké otázky? zeptal se doktor. Ano mám Eliška? A co moje dítě? A co mi je? zeptala jsem se. Máte otřes mozku. Dítě je v naprostém pořádku a Elišku bohužel nenašly ale už ji hledá policie. Jinak nic nepotřebujete? řekl. Ne děkuji můžete už jít. řekla jsem a doktor odešel, najednou jsem se cítila unavená tak jsem usnula.
Pohled Petra :
Když jsem se probudil strašně mě bolelo tělo. V hlavě jsem měl tolik otázek. Naštěstí tam byla sestřička která na všechno odpověděla. A co dítě? zeptal jsem se. Je v naprostém pořádku. řekla a odešla. Celou noc jsem přemýšlel a změnil jsem názor chci dítě ale chudák Andy co bude dělat jestli Elišku nenajdou. Najednou přišla sestra která mě měla převést na normální pokoj. Naštěstí jsem byl na pokoji s Andy která tvrdě spala, byla krásná.
Pohled Andrei :
Ráno jsem se probudila s Petrem na pokoji. Jsem tak šťastná že jsem s ním na pokoji. řekla jsem si když najednou někdo zaklepal a následně otevřel dveře málem jsem měla infarkt...

Láska (Petr Lexa) Kde žijí příběhy. Začni objevovat