Seděla jsem ve školní jídelně u stolu pro čtyři, ale přitom úplně sama. Spolužačky, se kterými obvykle sedím, musely jít zaplatit zájezd do Francie.
Koukala jsem na blondýnku s dlouhými, vlnitými vlasy po pas a modrými oči, podobající se modré obloze. Seděla o dva stoly dál s partou kluků a vypadalo to, že se skvěle baví. Grace.. Ta Grace, která se mě minulý pátek zastala, když jsem poslouchala urážky od jedný slepice tady ze školy. Z myšlenek mě vytrhl něčí hlas za mnou. Někdo mě volal. Ten hlas mi byl dobře známý, tak jsem se otočila. Mezi dveřmi stál Jimmy, tedy můj kluk, jsme spolu půl roku. Jimmy mě občas vyzvedáva ze školy na motorce.
Usmála jsem se, vzala jsem si věci a odnesla tácek s jídlem, pak jsem šla za Jimmym a chystala jsem se ho obejmout, no, byl rychlejší a zabalil si mě do opravdu silného objetí. Zvedla jsem hlavu a koukla jsem výš do těch jeho zelených očí, pohladila jsem ho po rameni, stoupla na špičky a dala jsem mu krátký polibek. Uculil se na mě tak, jak to umí a po chviličce mě pustil.
Domů jsem se dostala až kolem sedmé hodiny na večer.Zabouchla jsem dveře, klíče hodila na skříňku a vydala se do kuchyně na průzkum, jelikož se mi už ozýval i žaludek. Na lince jsem viděla postavený papírek, vzala jsem ho do ruky a četla: "Vrátíme se až v noci, nečekej na nás, večeři máš v lednici - máma" Papírek jsem hodila na linku, vzala jsem si ze sáčku suchý rohlík a šla do pokoje.
Když se blížila 23. hodina, tak jsem pomalu usínala u facebooku, prohlížela jsem si příspěvky na zdi a u toho se přemlouvala k tomu, abych šla spát.Po chvilce jsem vypla mobil, zhasla světlo a lehla si do postele. Byla jsem unavená a rychle propadala do snů, ale v té chvilce, když jsem skoro spala mi zazvonil mobil, přesněji Messenger. Strašně jsem se lekla. Vzala jsem si mobil do ruky a strašně mě překvapilo, od koho ta zpráva je, protože byla od Grace.
G: „Ahoj, měla by jsi zítra po škole čas?"
M: „No jasně, proč?"
G: „No tak jsem si říkala, jestli bys někam nezašla.. třeba?"
M: „To by bylo skvělé, ráda."
G: „Tak zítra, dobrou noc."
M: „Dobrou noc."
Uculila jsem se na mobil, schovala ho pod polštář a s úsměvem jsem usla.
Ráno mě vzbudil můj nepřítel - budík. Bylo 7:00 a já se tedy vyhrabala z peřin a začala se chystat. Celou dobu jsem nemohla dostat Grace z hlavy, tak jsem se těšila na to odpoledne a ani nevím proč. Co to se mnou je? Vždyť ji ani neznám..
