Bylo to jednoho dne,asi první třída,začal jsem uvažovat o nějakém sportu,už ani nevím proč,ale zvolil jsem si házenou...
První tréninky..,byl jsem ješte hodně malej a mladej,vlastně jsem ještě ani moc nechápal o co tam jde,nevěděl jsem jestli mě to baví,nebo nebaví,trenér se mi snažil pomoct,motivovat mě,věnoval nám hrozně moc času,postupně jsem začal chápat smysl házené,přošel jsem novou kategorií,s přípravky do minižáků,potom přišla další kategorie,starší žáci,s touhle kategorií přišel novej trenér,odešli lidi,co to s házenou nemysleli vážně a jak říkal náš trenér,"Zůstalo zdravé jádro,,...
Postupně mi začalo docházet co házená vlastně je,někdo by si mohl myslet,že je to jen sport,ale mýlil by se,je to hlavně o důvěře,o přátelích,v podstatě je to taková jedna velká házenkářská rodina,která je propletená dohromady a nebojí se pomoci druhému...
R.K
