11.Červenec odpoledne
O prázdninách občas jsem nebyla doma. Ale zrovna 10.července jsem dojela z tábora. 11.července jsem byla doma jen já, sestra Áďa a brácha Kryštof. Normálně jako každý den, najedli jsme se a odpoledne jsem šla ven. Šla jsem ven proto, že k Ádi přišel její kluk a Kryštof šel na zápas. Chvíli jsem se jen tak procházela. Později jsem narazila na Vojtu. Napřed jsme šli do obchodu. Potom jsme se zase procházeli. Najednou...přišli jsme na jedno místo. Byl to takový krásný rozkvetlý park. Byly tam růže a jen jedna lavička. Najednou jsme se asi minutu na sebe dívali, prostě z očí do očí. Ten moment si pamatuju, jak kdyby to bylo včera. Má nádherné kaštanově hnědé oči. Myslela jsem že omdlím hned na místě. Nakonec se jen usmál, chytl mě za ruku a šli si sednou. Chvíli jsme si jen povídali, pak smáli. Potom mi, ale řekl, že mám krásný úsměv. Nevím jestli jo, ale příjde mi že jsem se možná červenala, což se mi moc nestává. Poté mi jen chytl ruku. A teď to nejlepší, začali jsme se líbat. Byl to krásný moment. Takhle jsme tak chodili každý den. Den ode dne to bylo krásnější. Po chvíli to byl rok. Chodil k nám domů a já zase k němu.
Po roce a půl U NÁS poprvé spal. Sestra mi ráno u snídaně říkala že určitě nepříjde, měl přijít až odpoledne a vždycky když měl přijít, nepřišel. Jednou se totiž s mým bráchou tak strašně pohádal že od něho jednu dostal. Naštěstí to bylo před naším barákem a my tak se sestrou přišli a zachránili to před bitkou. Od té doby se ti dva neradi vidí. Proto vždycky jsem spala já u něho. Jeho rodiče se s našema dost hodně kamaradí.
Nakonec přišel a mě se po celém dnu smutné nalády vyčaroval úsměv. Byla jsem hodně štastná. Zazvonil, já rychle běžela ze schodů, otevřela jsem. Ani nestačil říct: ,, Ahoj lásko" a já ho hned objala. Pak mi jen dal růži a pusu.
Dívali jsme se na film, pak jenom jsme si povídali a smáli se. Seděli jsme na mojí posteli a najednou mě tak žduchl že jsem si lehla. Pak mě začal vášnivě líbat.
Ráno jsme se vzbudili:,,dobré lásko" řekl, já jen:,, dobré zlato". Pak zase naše nejčastejší činnost. Bylo to krásný. Když jsme přišli do kuchyně, seděl tam brácha. Zarazila jsem se, ale brácha se na mě usmál a Vojta mě chytl za ruku a táhl mě dál. Tomu co se stalo jsem vůbec nemohla uvěřit, oni se udobřili. Poslední věta byla bráchova:,,moje sestra je úžasná, je s tebou štastná a sice jsme teď kámoši, ale jestli jí ublížíš, máš dělat co se mnou". Vojta kývl a dal mi pusu. Kryštof se jen usmál a nabídl jestli nechceme jít na bowling ten den v šesti. Řekli jsem:,, jo, ale jakto že 6"? a on že:,, překvapení". Byli jsme napjatí.
Už se blížila 3.hodina a Kryštof přišel do pokoje jestli můžem vyrazit. Když jsme sešli schody dolů byl tam jen Kryštof. My:,,kde jsou ostatní? Ti zbylí 3"? On jen otevřel dveře a čekal až projdem, aby mohl zamčít.
Jeli jsme autem, řídil Kryštof. Já i Vojta se těšíme až budeme mít řidičák. Když jsme zastavili, vešli jsme do budovy. Otevřeli jsme dveře a tam nás oslovil nějaký kluk, jestli jsme objednaní? A jestli ano, tak na jaké jméno. Brácha to vyřešil a ten kluk nás poslal do sálu číslo 7. Když jsme vešli...
ČTEŠ
Prázdniny
RandomJmenuje se Dominika. Už když jsem se narodila rodiče nebyli spolu. Měla jsem mít sestru ale ani se nenarodila. Jsme přátelská. Občas náladová. Mám dlouhý rovný blond vlasy. Mám takový ty krásny modrý oči. Mám hubenější postavu. Měla jsem problémy s...