,,Viděla jsem...

181 8 9
                                    

,,Adell! Adell!" Volala na mě Anetka, která utíkala před záhadnou postavou v černém. Utíkaly jsme chodbou, která furt neměla konec, cesta se furt prodlužovala a nehodlala skončit. Anet byla pryč. Trhla jsem sebou a otevřela oči a probudila se ve výtvarně ,,Uff byl to jen sen" Zvedla jsem se ze země  a šla ke Gabče, která byla jediná vzhůru. Seděla na lavici u okna a byla k nám otočená zády. ,,Gábi ? Jsi v pohodě ?" Optala jsem se ji, protože nevypadala zrovna šťastně. ,,Ne, je toho na mě moc... Nechci umřít ve škole, to je hrozná smrt! Vždyť mi je teprve 15!" Řekla mi. ,,Neboj, zvládli jsme společně tolik věci, tak zvládneme i tohle" řekla jsem ji a objala. Postupně se začínali probouzet ostatní. ,, A co teď ?" řekl Jirka jen co otevřel oči. Deila vyndala z batohu toasty a jakoby se nic nedělo se optala ,,Dáte si někdo?" I když za těchto situacích normálně nejím, protože mi to žaludek nedovolí, jsem si dala, dali jsme si všichni. Bylo asi 5 hodin ráno. Nikdo z nás se neodvážil vyjít z výtvarny ven, seděli jsme v kroužku a povídali si, povídali se o věcech, o kterých jsme si nikdy nepovídali. ,,Tak ono nás to ještě sblíží tahle akcička" řekl s humorem Honza. Náš debatní kroužek jsme zakončili hromadným objetím. ,,Lidi já potřebuji na záchod" zasmála jsem se a poskakovala ze strany na stranu jako nějaký blázen. ,,Ale tady záchod není, musela bys jít ven" řekla Deila. Všichni se na mě podívali a čekali jak budu reagovat. ,,Hele já jdu, nechci aby tady byla loužička" zasmála jsem se, ale ve skutečnosti jsem se hrozně bála. Namířila jsem ke dveřím, ale v tom mě přerušila Anet ,,Jdu s tebou" řekla. Upřímně nikdy jsem si nemyslela, že se někdy budu tak hrozně bát jít na záchod. Už jsem lapala po klice, ale v tom se začala klika hýbat sama. Odskočila jsem a všichni jsme zařvali. ,, Počkejte ! Ten hlas znám" utišila nás Gabča. ,,To je Ketty!" Vykřikla Deila a šla ji otevřít. Ketty se skvrnami od krve na tričku a kalhotech vletěla k nám. ,,Proboha! Co se stalo ?" zeptala jsem se. Ketrin nám vyděšeně se slzami v očích odpověděla  ,,Viděla jsem ....



Friday 13thKde žijí příběhy. Začni objevovat