Upravila jsem si školní uniformu. Nechápala jsem proč. Upravená, neupravená, stejně to bude stejný. Stejně mě budou všichni nesnášet, jako já nesnáším je. A to jen kvůli jedné malé chybě...
*flashback
Nervózně jsem přešlapovala ve sborově. Můj první den na nové škole. Podle většiny lidí, škola snů. Asi proto jsem byla tak nervózní. Tahle škola je pro ty nejlepší a nejbohatší. Musíte být chytrý, bohatý a známý, aby jste měl šanci se sem dostat.
Já jsem na tuhle školu šla kvůli mámě. Hrozně moc si přála, aby mi mohla dát takovéhle vzdělání. Když umřela, řekla jsem si, že jí ten sen splním. A tak jsem dřela jako blázen, abych se sem dostala. A nakonec se to i povedlo. Na stipediu jsou jen ti, co měli test bez chyby. Takže většinou není přijat nikdo. Mě se to výjimečně podařilo. A tak jsem se přestěhovala do Seulu, do malého bytečku. Abych zvládla platit všechny výdaje, musela jsem vzít dvě brigády. Jedná byla v bubble tea. Tu jsem milovala. Druhá byla venčení psů. I ta mě bavila. A tak jsem stála tady, ve škole snů. Upřímně, nemohla jsem so na svůj život stěžovat.
Do dveře vešel třídní. Aby jste pochopili, štěstí mi opět dvakrát nepřálo a tak jsem onemocněla ještě před začátkem školního roku. To znamenalo, že jsem do školy přišla o dva měsíce později. To mě ještě více znervóznělo.
V těsném závěsu za učitelem šel nějaký kluk. Byl opravdu hezký. Normálně tohle nedělám, ale on byl opravdu jak z nějaké skupiny.
,,Sarang, tohle je Kim WooBin. Je ve druháku, a dnes tě provede školou."
WooBin a já jsme se uklonili.
,,Mě začíná hodina, takže se o ní dobře postarej." a odešel. V místnosti jsem zůstala jen já a on.
,,Měli by jsme vyrazit, naše škola je celkem velká." řekl.
A tak jsme vyrazili. Byl na mě hrozně milý. Víte, jako chudý sirotek, který se furt učí, jsem moc kluků nepoznala. Většinou se mi jen smáli. Takže jsem se červenala jako puberťačka, při všem co udělal.
Už jsme prošli skoro celou školu. WooBin mě zavedl do jakési chodby, kde bylo ticho. Nevypadalo to jako místo kde se někdo učí. Odsunul dveře jedné třídy. Bylo tam šero. Lavice byly sesunuté ke stěně. Všude byl prach. Bylo jasné že se tahle třída už dlouho nepoužívá.
,,Kde to jsme?" zeptala jsem se WooBina. Ten ale, místo odpovědi, ke mě přistoupil. Odhrnul mi vlasy z čela a podíval se ní přímo do očí.
,,Víš, že se mi celkem líbíš?"
,,Já...Já..."
,,Pššš." přiložil mi ukazováček na rty. Poté prstem začal pomalu sjíždět. Nejdřív přes baradu, přes krk, klíční kost až k lemu košile. Vzal ho mezi prsty, a trhnutím roztrhnul všechny knoflíčky. Leknutím sem vyjekla, ale on mě utišil polibkem. Jednu ruku mi dal za krk, druhou kolem pasu. Přitáhnul si mě blíž k němu. Políbil mě znovu na rty. Poté pokračoval níž a níž. Stejnou cestou jako jeho prst. Přes krk, klíční kost...Tentokrát ho ale nezastavil límečkem košile.
Rukama mi sundaval košili. Měla sem ji už u loktů, když v tom jsem slyšela nějaký hluk ode dveří. Najednou se dveře otevřeli a do třídy vešli tři holky. Zachvilku si nás všimli. Všechny tři vyjekli,,Oppa!".
Jedná přišla až k nám. Já si snažila zapnout košili, ale s vyrvanými knoflíky to jde blbě. Ona mě ale chytla za ruku.
,,Oppa, kdo je ta děvka?"
Ty zbylí dvě holky došly k nám a stouply si za ní. Jedná se naklonila k té co mě držela.
,,JiHyo, to je nová studentka." Chytla mě za vlasy:,,Ta na stipediu."
Třetí se přidává.
,,Unnie, já to říkala. Chudáci nemají co dělat mezi námi." a strčila do mě až jsem spadla na zem.
,,Oppa, seš v pořádku?" zeptala se ho JiHyo.
,,Co na tebe zkoušela? Že si takhle chtěla přivydělat?" oprašovala mu uniformu ta nejmladší.
Ta co o mě řekla JiHyo ke mě přišlo.
,,Takové štětky by tady neměli být." A plivla na mě.
,,Měli by jsme jít, nemáme čas se zaobírat chudinou." řekl WooBin. A odešli.
JiHyo na mě ještě sykla ,,Za to zaplatíš, děvko."
A odešla. Já jsem jen na ně zírala s otevřenou pusou. Vůbec sem nechápala co se právě stalo.
V té chvíly jsem ještě netušila jak velké následky to bude mít. V té chvíly jsem ještě netušila, jak mi to zničí život...___________________________
~ Yo guyzz ~
~ I AM BACK ~
Takže moje nová FF na BTS, speciálně na Rap Monstra a V.
V dnešním díle jste nebyl, ale nebojte, hnedka v druhém už se dočkát.
Nechci vám přesně zdělit o čem tahle FF bude, hold ráda dělám překvapení.
Ale rozhodně to bude trochu víc deep, smutný, smut, uchylný....atd. (ale zas né moc)
Tohle je asi všechno...
♥ ♥ ♥ LOVE YA ♥ ♥ ♥
ČTEŠ
Living with monster
FanfictionPark Sarang je 18 let. Žije v Seulu, kde má pronajatý byt. Je sirotek, navíc z chudé rodiny, takže musí brát všemožné brigády, aby si udržela alespoň ten malý byteček. Studuje na jedné z nejlepších škol v Seulu, díky stipendiu. Jenže kvůli jedné ch...