,,Jo jasný" odpověděl jsem Furymu, který se následně na to zazubil ,,kdy u se naučí říkat ANO?" Nevím kdo všechno to jeho brblání slyšel, ale všem přítomným se na tváři rýsoval úsměv. Dle Furyho výrazu bylo jasné že bych asi měl přijít až za chvíli- hodně velkou chvíli. Seb pochopil můj náznak hlavou a odešli jsme za roh, kde na nás překvapivě bafl věčně usměvavý Coulson. ,,Na. Vemte si to. Jsou to informace o vaší první misi". Podal nám 2 složky plné papírů a zmizel. V papírech psali že máme letět do Ruska na špionážní misi, vystopovat mladou špionku, zavolat posily, zatknout ji a odvést na základnu k výslechu. Nebylo na tom nic těžkého, až na to že ta špionka (překvapivě) nenechávala žádné stopy.
Se Sebem jsme šli zpátky do řídící místnosti, kde na nás u všichni čekali. Asi nám S.H.I.E.L.D. moc nevěřil když se k nám dvěma vzrůstově menším připojily dvě dvoumetrové gorily - James Smith a Grant Ward.
V Rusku jsme přistáli časně ráno. Venku byla zima ale pohled na vycházející slunce nad zamrzlou krajinou byl opravdu hezký. Asi po týdnu jsme našli stopu tý špionky. Dneska večer měla obchodovat s vládním Hydry v opuštěném skladišti na kraji Moskvy. Zaujali jsme pozice a do hodiny byl zahájen obchod. Natashu (jo už vim jak se jmenuje) chytil doprovod vládního, svázal ji a pověsili za nohy nad drtičku?! Hodně jsem se divil že zrovna jí, takovou hezkou a od pohledu milou pověsí zrovna nad drtičku! Dlouho jí mučili. Došlo jim že z ní nic nedostanou. Nevím co po ní chtěli ale vydržela. Musel jsem jí pomoct. Byla celá od krve. Vytáhl jsem luk a šípy, namířil. Teď nesmím minout. Pomyslel jsem si a vystřelil. Lekla se a začala mě hledat pohledem. Její oči byly hnědé a plné statečnosti, odhodlání a něhy. Našla mě pohledem a v jejích očích se na malou chvilku něco mihlo. Nevím co to bylo, ale kývl jsem na ní, zamířil a vystřelil. Šíp znovu našel svůj cíl a uvolnil její nohy ze sevření silného lana. Zaútočila na vládního. Myslím že ho zabila. Tím na sebe strhla pozornost všech přítomných. Zbytek týmu se na mě zmateně podíval ale já jim odpověděl pohledem NO CO?!
Za tu chvilku nepozornosti bych si hned vlepil. Proč? Protože nevyřídila ještě ani jednoho a oni už jí skoro chytili. Myslím že je dobře vycvičená a normálně by je v pohodičce vyřídila, jenže mučení zanechalo svoje následky. Tým na mě kývl a vyběhli jí na pomoc. Všiml jsem si že celá ochranka měla na ruce oranžovou věc, náramně podobnou housence. Vystřelil jsem po housence a její majitel se skácel k zemi s velkým křikem. Zbytek houseňáků se po něm ohlédl. To neměli dělat. Ward, Seb, Smith i Natasha začali z rukou houseňáků vytrhávat housenky. Byli mrtví. Alespoň tak vypadali takhle z výšky to ale moc poznat nejde. Proto jsem se vydal k ostatním dolů. Představil jsem se, stejně jako všichni ostatní. Chtěli jsme jí zatknout, ale ona sama se zeptala jestli se na pár týdnů nemůže přidat k nám. Říkala že na pár týdnů se potřebuje schovat před všemi co jí hledají a chtějí zabít. My jí taky hledali, ale k čemu jí Fury potřebuje nám nikdo neřekl.Doufám že jí nechce zabít, byla by jí škoda.
Po příjezdu do S.H.I.E.L.D.u na nás všichni koukali jak na svatý obrázky. Proč? To věděli snad jen oni, Smith a Ward. Nám samozřejmě nikdo nic neřekl...
ČTEŠ
Hawkeye
Short StoryUž jako malý kluk jsem se dostal do děcáku, kde si mě adoptovalo mnoho rodin ale vždycky jsem utekl. Poté si mě adoptovala jedna rodina a mě se obrátil život na ruby.