Nazdar Poberti! [POZASTAVENO]

Kapitola 15.

,,Kluci honem!!! Filch je nám v patách!!!" zařvala jsem na kluky. Jaksi se nám podařilo obarvit paní Norrisovou. Vypadá jak malý růžový tygr. Sekne jí to, to se musí nechat. Přede mnou běžel James se Siriusem. Vedle mě Remus a Peter funěl za námi. Vběhli jsme do tajné chodbičky. ,,Setřásli jsme ho." oddechl si Peter. Když jsme přes tajné chodby došli až do nebelvírské věže, zamířili jsme do klučičí ložnice. Sedla jsem si na Remusovu postel. ,,Zkus to." řekl James. Zavřela jsem oči a soustředila jsem se na proměnu do lišky. Najednou jsem ucítila vůni jehličí. Otevřela jsem oči, kluci se na mě culili. Podívala jsem se na sebe. Ze zadku mi trčel asi metrový ocas a místo lidských uší jsem měla liščí. Zvedla jsem se z postele a postavila se doprostřed místnosti. ,,Konečně se mi aspoň něco podařilo." vykřikla jsem zvesela. Zase jsem zavřela či a představovala jsem si, jak se měním. Znovu ta vůně. Když jsem otevřela oči, byla ze mě liška. Proměnila jsem se zpátky. Povedlo se. ,,Teď mě tak napadá, nemáme náhodou zítra zápas s Mrzimorem?" zeptala jsem se. Neměla jsem se ptát, Sirius s Jamesem vyskočili na nohy a začali řvát něco ve smyslu jako ,,My jsme na to zapomněli." a ,,Já jsem nervózní." ,,Stejnak vyhrajeme, tvrdě jsme trénovali." Plácla jsem se do čela. To snad není možný. ,,Kluci, já jdu za holkama. Takže ahoj." ,,Počkej" křikl James. ,,Pozdravuj Evansku." jen jsem pokývala hlavou a zavřela za sebou dveře. Přeběhla jsem do dívčí ložnice. Když jsem otevřela dveře, sejmul mě polštář. ,,Bitvá!!!" zařvala Amber. Vytáhla jsem hůlku a všechny polštáře a peřiny jsem vznesla do vzduchu. ,,Žádná bitva. Musím vám něco říct, jo a Lily... Zdraví tě ten, kterého nesneseš ani ve snu." ,,Potter... Na žádný rande nejdu!" houkla Lily a já došla k Amber a Kate. Byly za postelí v úkrytu. ,,Holky vylezte dokud můžete..." ,,My nikdy nevylezem. My se nikdy nevzdáme." křikla Kate. Pouze jsem protočila oči. ,,Aquamenti" ,,No to si děláš srandu?! Pojď sem! Já tě zabiju!" vřeštila Amber. ,,Teď ne, možná jindy. Hele holky, já mám zítra zápas. Budete fandit žejo?" zamrkala jsem na ně. ,,Jen když nás usušíš" houkla Kate. Mávnutím hůlky byly suché. ,,Takže přijdete?" ,,Jasně! Že váháš!" mrkla na mě Am. ,,Hele Angel... Vrátíš nám ty peřiny a polštáře?" zeptala se Lily. Kývla jsem na souhlas a nechala je spadnout. Samozřejmě jsem si dala záležet, aby jeden polštář spadl na Am. Začaly jsme se strašně smát.

Žiju!!! Omlouvám se, že jsem nic nevydala. Musím uznat, že to byla celkem doba. Jinak doufám, že vás kapitola bavila. Omlouvám se za chyby a překlepy. Jo a dejme tomu, že na obrázku je paní Norrisová růžová. :D Sara