Budeme šťastní?

544 21 0
                                    

-Amber's POV-
Je pondělí ráno. Když najednou slyším, jak někdo křičí ze zdola. Máma!
"Ahoj mami!„ objala jsem ji jak jsem jen nejvíc mohla. Byla na víkend pryč u jejího přítele. Moc ho neznám ale mamča mi o něm říkala, že má dceru.
"Ahoj Amber! Mám pro tebe novinku. „ byla šťastná, takhle šťastnou jsem ji neviděla už dlouho. "Poslouchám. „
"Víš jak jsem byla u toho mého přítele? Patrika...no tak se sem chtějí nastěhovat i se svojí dcerou! Není to super novinka broučku? Budeš mít sestru! Budeme rodina!„
Hned jak to dořekla jsem se zalekla. Bála jsem se. Co když je Patrik homofób a nepochopí, že jsem lesba? Co když to nepochopí ani ta jeho dcera? Počkat! Kde vlastně bude spát? O můj pokoj se s ní dělit nebudu!
Tolik otázek se mi dokázalo vzrodit v hlavě do pár vteřin, a z mé pusy vypadne jen otázka: "Budeme šťastní?„
Mamka jen rozevřela náruč a obejmula mně. Dal mi tím najevo, že se nemám bát.

Druhý den v úterý jsem teda s mamkou preskládávala pokojíček, aby měla ta moje 'nová sestra' kde ležet.. a vůbec...je to holka a chápu, že potřebuje svůj prostor. Každopádně je půl dvanácté a oni mají přijet už v jednu. To toho ještě musím tolik stihnout!! Po tom co jsem udělala místo ve skříni a dodělala pokoj jsem se šla vykoupat,vyfénovat a učesat svoje krátké černé vlasy. Koukla jsem na sebe do zrcadla a řekla si sama pro sebe "to zvládneš Amber!„

-Gabriele's POV-
Po víkendu s paní Davidsonovou jsem z toho všeho byla fakt unešená. Taťka byl celej šťastnej a za to jsem moc ráda! když mi oba dva společně oznámili, že budu mít sestru a budeme se k ní stěhovat, lekla jsem se! Když jsem si šla v pondělí lehnout přemýšlela jsem nad tím vším co se zítra stane. V jednu už budem v novém domě. Pohromadě. Těším se! ale mám taky strach.

V úterý ráno odnáším poslední krabice do auta a můžem odjet.
Vezmu si mobil, sluchátka a cestou do mého nového domova poslouchám písničky. Tak nějak mi ta cesta ubila rychle, bylo 12:55 a táta byl celej šťastnej a nedočkavej. Jak malé dítě. Musela jsem se nad tím pousmát.
Netrvalo dlouho a dorazily jsme na místo. Když jsem viděla ten dům. Myslela jsem, že jsme si spletli adresu, protože to nebyl ani takovej dům. Spíš menší vilka. No mazec proště! Paní Davidsonová přišla a začala s tím, že už se moc těšila a, že je ráda, že už jsme tu.

-Amber's POV-
Tak a je to tady! Už jsou tady. Poprvé uvidím toho Patrika. A tu jeho dceru. Ani nevím jak se jmenuje. Mám jít dolů teď? Nebo až mě mamka zavolá? Mám dělat, že je mi jedno, že tu jsou? Nebo z toho být 'vlhká' ?
Nakonec jsem se vydala to prozkoumat sama. Šla jsem dolů po schodech a v půlce schodů jsem se zastavila. Viděla jsem krásnou brunetu s blonďatým ombré. Měla pihy a krásné modré oči. Krásná? To nestačí na popis toho jak nádherná vážně byla! Jestli je tohle moje budoucí sestra, tak to jsem pěkně v klokaní kapse, protože Amber se nám právě zamilovala do svojí více méně nevlastní sestry.



Ahoj, takže jsem ráda, ze jsi si to dočetl/la az sem. Vážím si toho, že si třeba říkáš "kdy bude pokračování?„
jsem člověk co prostě musí mít chuť a náladu na to neco napsat. každopádně ..Češtin moc dobrej nejsem...ale snaha se ceni! :D



We.Kde žijí příběhy. Začni objevovat