Husička

#1

"Milie! Milie! " Křičela brunetka na svoji nejlepší kamarádku.
"Co je? Rach, klídek, " proneslo rozvážně černovlasé děvče.
"Dneska mám schůzku s ním! Se Siriusem Blackem! " pištěla nadšeně Rachel.
"No. Rach, dávej si bacha. On není takový, jak se zdá, " pronesla dívka rozumě.
Ona sama tomuto chlapci nikdy nenaletěla, protože tušila, že s žádnou z dívek to asi nikdy nebude myslet vážně.
"Ale prosimtě!
Se mnou bude úplně jiný! Uvidíš!" Hájila svého idola Rachel.
To ještě bohužel nevěděla, jak to skončí...

"Vypadám dobře? " Zeptala se nervózně Rachel.
Její kamarádka ji sjela kritickým pohledem a kývla.
Opravdu jí to slušelo.
Hnědé vlasy si vyčesala do vysokého culíku a ten sepla ozdobnou sponou.
Dále na sebe navlékla úzké džíny a tílko, které bylo trochu delší.
Svůj look doplnila koženou černou bundičkou a teniskami s podpatky.
Celé úpravy zakončila řasenkou a linkami.
"Sluší ti to. Myslím že si z tebe sedne na zadek, " zasmála se Milie.
To už ale její kamarádka vycházela ze dveří a pokoušela se udržet si klidný dech.
No, moc se jí to nedařilo.

Když vešla do společenky, on už tam čekal.
Měl džíny a bílou košili, která byla u krku rozepnutá na tři knoflíky.
V ruce držel ještě motorkářskou bundu.
Když ji zahlédl, svůdně se usmál.
Rachel mu úsměv nejistě oplatila a Milie za jejími zády pokroutila hlavou. Bylo jí totiž jasné, že s ní má v plánu pouze jedinou věc.
Bylo jí kamarádky líto, ale ona si na to musela přijít sama.
To už ale hnědovláska zavěšená do černovlasého chlapce opouštěla společenku a vyrazila do Prasinek.
Zatímco se brunetka bavila a vlastně se nechala pomalu zpracovat, tak černovláska četla v knihovně.
Téměř by si ani nevšimla, že si někdo přisedl, ale ten někdo ji pozdravil.
"Éh. Ahoj Milie, "pronesl nejistě chlapec s hnědými, až téměř blond, vlasy.
"A - ahoj R - Remusi, " vykoktala dívka a okamžitě zrudla.
Tenhle chlapec se jí už delší dobu líbil a ona s ním nedokázala ani promluvit souvislou větu.
Cítila se ohromě trapně, že ho nedokáže ani pozdravit, bez toho, aby koktala.
"Ehm. Co čteš? ",Zeptal se zvědavě Remus.
"Je to od nějakého mudlovského autora. Doma jsem ho četla nejraději.
Jmenuje se J. R. R. Tolkien a ta knížka se jmenuje Pán prstenů. " Rozvášnila se Milie.
Obvykle byla tichá a nenápadná, ale jakmile se řeč stočila na téma knihy, děvče bylo schopno mluvit opravdu dlouho.
"Mhm. Nepůjdeš dneska do - do Pras - sinek? " Zakoktal Remus a zrudl.
Milie ho s červenáním hravě dohnala a přikývla. Společně tedy zamířili ke společence, převléci se.
Milie si na sebe akorát vzala bundu, ale až pak jí něco došlo.
"Re-Remusi? Víš, že dneska už do Prasinek odešli, v - viď?" Vykoktala Milie a v duchu proklínala svoji neschopnost říct před ním cokoliv bez rudnutí a nebo koktání.
"J -jo. Pro-promiň. Tak š-šla bys příště? " Vykoktal rozpačitě Remus a zrudl.
"J-jo. R - ráda. " Souhlasila Milie a taky zrudla.
Náhle je někdo zezadu obejmul okolo ramen.
"Co je? Už zase pořádáte tu soutěž o to, kdo víc zrudne, nebo se víc zakoktá?" Prohodila se smíchem dívka s fialovýma očima a červenými vlasy.
"Deri! " Vykřikl Remus na jeho kamarádku a zároveň Pobertka Deriu Fegonovou.
"Co? A jenom tak...
Dneska vás oba dva předehnala Rachel, když mířila ke Třem košťatům, " zasmála se dívka.
"No jasně. Když je tam s Blackem, " zasmála se Milie.
"Zatraceně! Ten idiot! To si vypije! " Zanadávala si Deria.
"Jasně jsem mu odpřísáhla, že jestli to na ni zkusí, tak že ho vlastní hůlkou proměním na... Na... Třeba na Fretku! " Vyhrkla dívka rozzlobeně.
"Jasně. Jenom aby se z tebe pak nestala štvaná zvěř, " zasmála se zase Milie.

Slavnostně přísahám, že jsem připravena ke každé špatnosti!
Tak. To by na prolog stačilo.
Tohle je taková událost, která odstartuje celý následující děj příběhu.
A pro zajímavost: Kdybych dokázala napsat jednodílovku, tak tohle by byla.
-AlTerka
(638 slov)
Neplecha ukončena!