(1.)

339 27 6
                                    

"Thei? Už spíš?"
Ostré světlo mě bodalo do očí, které jsem si zakrývala (z mého momentálního zjištění) oslintanou rukou.
"Ne, já takhle vypadám normálně, mami." Mamka byla moji ironickou odpověď schopna ignorovat, tak jen protočila oči a to, co měla na srdci, radši spolkla, zmáčkla kliku a odešla.
Koukám na mobil, který mi díky mé nemotornosti spadl do obličeje.
00:05 - ještě 6 hodin lahodného spánku.
Zkotrolovala jsem čas budíku, otočila se a snažila znovu usnout, což mě žádnou námahu naštěstí nestálo.
-
Požár? Ve škole? Učitelé žáky vyprovodili na dvůr, ale na mě zapomněli. Zabouchly se dveře do naší třídy. Oheň se rozšiřoval. Chytaly lavice, jedna po druhé včetně židlí. Když se oheň rychleji a rychleji přibližoval ke mně, začala jsem křičet. Zkusila jsem otevřít okno, bez úspěchu. Už jsem slyšela jen alarm a třída se začala proměňovat v můj pokoj.
-
Vypínám budík. Připadám si jako kdybych spala tak 5 minut.
Když si uvědomím, že mě dneska čeká poslední den školy v týdnu, vzpomenu si na zvlaštní sen.
Zapomenu na něj až do té doby, co nějakej blbeček pustí v hodině požární alarm.

Ahoj! Chtěli byste vědět, co se s Theou děje, tím pádem další díl?
Tenhle díl byl kratší, abych to jenom nějak rozjela.
- Adel 🙋🏼


S hlavou v oblacíchKde žijí příběhy. Začni objevovat