Prolog.

142 5 0
                                    

,,Nevypadá to tak hrozně." Pronesu,když vystoupíme z auta před střední školou v Bruntále. Bruntál... Naše nové město, ve kterém budeme žít. Nový dům,nový lidé,nová škola... Vše nové.

,,Mám chuť jít za ředitelem, ať,můžu být s tebou ve třídě!" stiskne mi dlaň můj mladší nevlastní bratr. Kterého rodiče adoptovali když zemřela mamky nejlepší kamarádka byly mi tehdy čtyři a jemu tři. Než stihnu odpověď,ozve se z auta tety hlas.

,,Držím palce,děti!" mávne a zmizí.

,,To je dobrý,zvládnu to." Upřímně,je to divný. Až doposud jsme byli s bráchou pořád spolu na škole.

,,Vážně?Teda,já vím jaká jsi,ale... Co ty víš jací jsou lidi tady...?"

,,Poradila jsem si už s většíma grázlama,nemyslíš? Co se vsadit,kdo z koho?" Michal se zasměje a souhlasí.

,,Zvednu mandle minimálně půlce školy." Plácnem si a Michal mě pevně sevře kolem ramen.

Když jsme poslali přihlášky, Michal do té své napsal,že od malinka hraje fotbal a v Londýně působil v národním týmu za mladší žáky a bylo rozhodnuto. Došlo vyrozumění,že nás přijímají s tím,že Michal půjde do sportovní třídy. No nic,budu se muset naučit bojovat na vlastní pěst,až doteď jsme byli silná dvojka a nikdo si na nás v předchozí škole netroufl. Nebáli jsme se projevit svůj názor a šli si tvrdě za tím, co jsme chtěli dokázat. Ale když se jednou dostalo moje tajemství ven tak Simon řekl že bych se měla na chvilku odstěhovat z Londýna a tak jsem tady.

,,Kdyby něco jsem na drátě." Přikývnu,vytáhnu se na špičky a líbnu ho na tvář.

,,Končíme aspoň stejně,že jo?" Kuňknu.

,,Ve tři, v jednu máme pauzu na oběd. Tak ne že mě vyměníš za nějaký upištěný kamarádky!"zazubí se.

,,Tak to fakt nehrozí, když vidím,co za hvězdy tu chodí." Začínala jsem mít dojem,že pro dnešní den jsem snad jediná v teniskách.

,,Neboj se, kdyby cokoliv,tak..." přikývnu a nechám se obejmout. Společně vejdem do školy, dokonce i na stejné patro, které se pak šíleně klikatí,samá chodba,odbočka... Nakonec sem svojí třídu našla a sedla sem si vedle celkem pěkného blondatého klula.

Tak trochu vám popíšu tuto situaci. Takž s rodinou sme se přestěhovali sem do Bruntálu kvůli tomu že profláklo moje tajemství asi chce vědět jaké co? Dobře teda začnu asi od začátku.

Náhled do minulosti.

V mých 14-ti sem se stala slavnou zpěvačkou a moje umělecké jméno je Angel, já vím nic moc ale bylo mi 14-ct. No a podepsala sem teda,smlouvu s mým novím manažerem.
No mamka s taťkou chtěli abych měla normální život a tak jsem se nesměla ukazovat moc na veřejnosti musela sem nosit kontaltní čočky(zelené) aby mě nikdo nepoznal, takže Angel má zelené oči. Když mi bylo 15-ct tak sem si našla kluka Jacka oba sme se milovali teda aspon ja jeho ano, na moje 17-té narozeniny sem mu svěřila svoje tajemství a se ptáte proč? No bylo to protože sem se s ním vyspala a nechtěla jsem pře ním mýt tajemství. No týden na to sem ho našla v posteli s jinou a tak sem mu řekl že je to jenom zasranej děvkař a dala nu facku. Ani ne do měsíce to věděl bulvár a tak Simon ( manažer) tak mi nařídil abych se přestěhovala do Bruntálu. Že prej tam budu pod dohledem jeho kamaráda který prý má na starost ještě nákou skupinu Donaha nebo jak se menujou, ale oni jsou u něj už 5 nebo 6 let (p.Au:je to smyšlení příběh takže hodně věci bude podle mojí fantazie a i to že chodí na stejnou školu jako 2/4 členi skupiny.) takže fakt super. A to je konec mé story. A abych nezapoměla o mém tajemství ví jenom bratr moje teta ne.

Konec opět v přítomnosi.

Celí den byl strašnej na každé hodině sem se musela představovat. Po první hodině sem zjistila že ten pěknej blondák se jmenuje Marek a že taky studuje hudbu a zpěv jako já, a stejně tak i jeho tři kamarádi ale jeden je na vejšce a druhej si dal rok pauzu no a ten nejmladší je o ročník níž než já prej je mu 16-ct.

***

Po dnešním velice zajmavém prvním dni v novem městě usínám únavou ve své posteli.

Takže toto je má nová story(fan-fiction), doufám že se vám začátek líbil a chci se když tak předem omluvit za všechny chyby ted i v budoucnu. No příběh je s myšlení tak prosím nestěžujte si na to že něco z toho není pravda ohledně kliku z Donaha, děkuji s láskou Den;)

Náhodné Setkání ( Matěj Jelen,Donaha)Kde žijí příběhy. Začni objevovat