S hlavou v oblacích

(9.)

Sedli jsme si ke mně na postel a já držela v ruce knížku.
"Čekáš až zahřmí?"
"Jo promiň, už jdu na to," řekla jsem a moje podvědomí se probudilo z lehkého spánku. Nebylo zrovna brzo a já nejsem noční sova. Bohužel ale nejsem ani ranní ptáče. Smutný.
1. kapitolu jsem se ani neuráčila dopsat, takže jsem pokračovala hned druhou.

Adélka byla moc hodné a ochotné děvčátko, ale jelikož její zemička měla jen 2 obyvatele (ji a krásného bílého motýla), už ji ochotota unavovala.

Tichým zavřením propisky jsem naznačila, že mé psaní je u konce.
"To je všechno?" zareagoval Jonáš dřív, než jsem čekala.
"Minulá kapitola měla 4 věty a stejně jsem si s ní stihla popovídat."

Lehli jsme si ke mně do postele, protože jsme se chystali jestě v noci vzbudit.
Zastrčila jsem knížku pod polštář a Jonáš mě chytl za ruku, což by mi po dnešku nemuselo připadat tak neobvyklé, ale zase mě to vyvedlo z míry.
"Dobrou noc," řekl a svůj hlas ze svého běžného křiklavého proměnil na až neuvěřitelně sametový. Byl plný soucitu, pochopení a spokojenosti. Jako když pohladíte ty nejkrásnější svatební šaty, které si vůbec můžete představit a uvědomíte si, že dnes můžete splnit jejich úkol.
Já neřekla "dobrou", ale na místo odpovědi jsem posadila jiné slovo.
"Děkuju," usmála jsem se pro sebe a pomalu usínala.

Když jsem se ocitla v onem živém snu, Jonášovi z rukou vylétávalo tisícero berušek na všechny světové strany.
"Ona je úžasná!" křikl Jonáš, abych ho pořádně slyšela, protože mi k nim nějaká ta stébla trávy ještě chyběla dojít.
Až když jsem k nim došla vytáhl z imaginární mozkové krabice druhou část jeho myšlenky.
"Skoro jako ty." zakřenil se.
Chtěla jsem obejmout Adélku, ale na díťe jejího věku vypadala obvzlášť nedostupně. Tak jsem se ovládla, čupla jsem si k ní a hraným smutkem jsem se zeptala: "Proč jste na mě nepočkali?"
"Čekali jsme, ale dlouho jsi nepřicházela. Napřed jsem si myslela, že mi sem bude chodit pořád někdo nový, ale pak mi tvůj kamarád všechno vysvětlil," řekla holčička, zatímco seděla na trávě a hrála si s jejím pravděpodobně nejvěrnějším přítelem.

Ahoj!
V příštím dílu chci pokračovat ve snu, ale doufám, že se vám tenhle díl líbil. Bylo to na rychlo, takže nejsem uplně spokojená, ale co se dá dělat.
Děkuju za votes a komenty! ☺️😍
- Adel ☺️☺️