pravda je krutá

17 2 0
                                    

" nikdy nechci vidět, nikdy"
Řekla jsem a típla hovor. Musím se nějak uklidnit. Přešla jsem do koupelny a opláchla si obličej. Podívala jsem se znova na své ruce všude jizvy, chtěla bych přestat ale nemůžu prostě to nejde. To co jsem si prožila, nikdy nechci zážít znovu. Lehla jsem si na postel a přikryla se peřinou.

Asi na hodinu jsem usla. Přešla jsem ke dveřím a vydala se dolů. Máma tu není asi bude v práci. Táta zemřel když mi bylo 6 let. jsem se s tím smířila ale mamka pořád ne. Sice je to lepší předtím to bylo strašné pořád si na mě vybíjela svůj vztek. Tak strašně jsem chtěla aby bylo vše tak jako dřív ale nikdy to tak nebude nejsme v pohádce ale v kruté realitě. ale nad tím nechci dál přemýšlet jdu se projít ven.

Vzala jsem si mikynu a nazula boty. Bylo mi to jedno jak vypadám, vlastně je mi jedno úplně všechno. Vyšla jsem ven bylo půl 8 takže byla skoro tma. Šla jsem prostě rovně a ani nevěděla kam jdu bylo mi to jedno. Najednou mi však přišla SMS a já zastavila. Otevřela si mobil a přečetla jsi ho byla to zpráva od Davida. Ahoj, Angelo je mi to líto promiň...
Ignorovala jsem to pro skončil.
Chcete vědět proč? Asi měsíc jsme spolu chodili byla jsem docela šťastná a milovala jsem ho. Jednoho dne jsem se rozhodla že ho překvapím u něho doma. Koupila jsem pizzu a vzala 2 coli. Odemkla jsem dveře od jeho domu a šla jsem za ním do ložnice. Otevřela jsem a nemohla jsem uvěřit co jsem uviděla, byl v posteli s nějakou děvkou.
Od té doby ho nenávidím.

Rozeběhla jsem se kam nohy táhli. Chtěla jsem na vše zapomenou ale to se nikdy nestane. Doběhla jsem na nějaký kopec a uprostřed něho byla lavička. Sedla jsem si a slzy se mi hned nahrnuli do očí a nešlo to zastavit. Po chvilce jsem si na lavičku sedla a usla.

Probudila jsem se a trochu jsem se lekla kde jsem. Asi jsem tu usla. Zvedla jsem se a šla zpátky domu je mi totiž neskutečná zima.

Otevřela jsem dveře od našeho baráku a vešla dovnitř. Vyzula jsem si boty a Vslékla bundu. V tom jsem uviděla před sebou mámu. "Angelo můžeš mi vysvětlit kde jsi byla? Volala jsem ti na mobil asi tisíckrát." "Usla jsem na lavičce." Řekla jsem jednoduše. "Jo a to ti mám věřit že ty jsi určitě zase někde chlastala?" Vykřikla na mne máma. "Mami říkam ti to naposledy nikde jsem nebyla šla jsem se projít a usla jsem na lavičce." Šla jsem zpět do svého pokoje a ji jsem ignorovala porad na křičela a to bylo u prdele.

Zamkla jsem dveře od pokoje a převlékla se do tílka a kraťasů. Poté jsem se vydala k zrcadlu. Mám tmavě hnědé vlasy a zelené oči. Vyčistila jsem se zuby a šla si znovu lehnout do postele. Vzala jsem si na sebe nootebok a pustila si nějaký Horor. Miluju horory.

The End?Kde žijí příběhy. Začni objevovat