A. L. E.

3) ,,Sázka"

***pořád 2. den školy – po škole***

Dali jsme s kámošema pozdrav a vydali se na obchůzku. ,,Hej! Chcete někdo cígo?" nabízel Tim. *Dej si, zachovej si image. - Ale já nechci. – Musíš si dát! Budou si z tebe dělat prdel. - Ale mně se to hnusí!!* Mezitím, co jsem se v duchu hádal sám se sebou, si všichni zapálili. ,,Adame,na, vem si taky" natahoval ke mně ruku s krabičkou Tim. Podíval jsem se na ten jeho roztomilej kukuč, pak na všechny okolo, co už kouřili, pak zpět na Tima s cigaretama a jednu jsem si s povzdechem vzal a zapálil. *Chce se mi z tebe zvracet!* ozvalo se mé svědomí.,,Hej! Adame! Co se vsadit!" ,,A vo co?" nahodil jsem arogantní výraz. ,,Že ten svůj novej objev nepřefikneš do týdne!" Začal jsem zuřit. ,,Nasrat! Kreténi! Začněte vymýšlet inteligentní sázky!" ,,Tak jo. Týden s ním nepromluvíš a po celý ten týden budeš spát tady s Timem. Když to nedodržíš, tak si toho tvýho miláčka odchytneme..." Protočil jsem nasraně očima, ale tak furt lepší, než si vyděsit svýho andílka. *Budu toho hodně litovat...* ,,Tak když jinak nedáte. Ale pak mě už s ničím neotravujte. Jasný?!" ,,Jo, jasně. Šéfe." ozvalo se s ironickým ,,šéfe." ,,Zpochybňuješ mou pozici?!" zařval jsem na něj výhružně. ,,Chceš abych ti roztrhnul prdel teď nebo až za chvíli?!" ,,N-ne, sorry. J-já nic nez-nezpo-pochybňoval."*A to si říká gangster, posránek je to!* ,,Má ještě někdoněco proti? Ne?" ,,Jo. Já mám dotaz." ,,Noo?" hodil jsem po něm otrávenej ksicht. ,,Kdy zase něco provedem? Už tu dlouho nebyla žádná akce." ,,Až bude příležitost, tak bude akce. Zatím si užívej klid a nabírejte sílu."

Došel jsem si v klidu domů, odhodil jsem školní věci a vzal jsem si knížku.Sedl jsem si do svého milovaného křesla a začetl jsem se. *Ach,ta se má, ji má aspoň někdo rád. Já chci mít taky někoho rád... Chci, aby mě měl taky někdo rád.* zoufal jsem si nad happyendem knížky, tak jako vždycky. Proč já to vlastně vždycky čtu? *Protože aspoň na chvíli žiješ cizí život a netrápíš se tím svým.* ozval se hlásek v mé hlavě. *No super! Teď už dokonce blázním! Nebo si snad povídám sám se sebou?!* ,,Bože! Měl bych se sebou něco dělat!" vykřikl jsem frustrovaně a praštil hlavou do knížky. *Najdi si už konečně nějakou holku zase a buď happy* radil jsem sám sobě. *Co třeba ta Carly. Zeptej se jí. Nebo třeba někoho jiného ze třídy, školy?* Nevím proč,ale na mysli mi najednou vyskočil Adam. *NE! Já nejsem teplej! To není možný! Já! NEJSEM! GAY! - Ale Adam je docela pěknej, ne? A jak se o tebe zajímá...* zase mi našeptával hlásek zlomyslně.,,NEJSEM GAY!!!" nevydržel jsem psychický nápor a vykřikl.,,Zlato! Jsem doma! Dnes jsme v práci skončili dřív!" ozvalo se zezdola. *Mamka! Doufám, že mě neslyšela.* Sešel jsem na schody.,,Ahoj mami." ,,Ahoj Axeli" usmála se ,,Co ve škole? Pojď,pomůžeš mi s večeří." ,,Ok" ,,Tak povídej, jak se ti ve škole líbí? Je to to, cos chtěl?" ,,Jo, zatím dobrý. Škola hezká, lidi zatím celkem v poho." Omýval jsem zeleninu. ,,Co učitelé?" pustila se mamka do krájení. ,,Taky moc fajn. Mami? Můžu zapnout televizi?" ,,Jasně, zlatíčko." Na jednom kanálu dávali Hobbita, tak jsem to tam nechal. Dovařili jsme večeři a já připravil stůl. Navečeřeli jsme se docela klidně... Teda, až  na pár nevhodných mamčiných otázek ohledně děvčat. Jestli se mi nějaká líbí, apod. Radši jsem rychle dovečeřel a umyl po sobě nádobí, vymluvil se na úkoly a zmizel do svého pokoje.

,,Tak čau kluci, zase zejtra, jako vždycky." ,,Jasně, čus." Každej jsme se rozešli svým směrem, jen Timm se na mě nalepil. ,,Zlato?" zavrněl mi do ucha a následně ho olízl. Oklepal jsem se. Sice jsem chtěl nějakou rychlovku, ale nemohl jsem se ubránit blbýmu pocitu vůči Axelovi.Jenže, sázka je sázka, musím ho uchránit a tenhle nekonečný a asi i místy nechutný týden budu muset přežít. Ještěže v partě nemáme holku, to by to dopadlo mnohem hůř. ,,Nepůjdeme k nám? Rodiče se nevrátili ještě z dovolený, tak si u nás můžeme nerušeně užít." pokračoval Timm a lepil se na mě, co to šlo. ,,Hmm, tak můžem no." odpověděl jsem mu otráveně. ,,Ty jseš teda nadšenej!" odlepil se ode mě a vypadal naštvaně. ,,Já se ti tu jakou dobu snažím naznačit, že se o tebe zajímám a ty nad tou sázkou ohrnuješ nos!" ,,No jo Timmy, promiň." pronesl jsem se znuděným obličejem. ,,A může za to on! Ten novej spratek! Kdyby jsi nepropadl a on nepřišel, tak jsme mohli být vesele spolu! Stejně ti buď nedá a nebo ti dá a ty ho pak odkopneš. Možná je dobře, že s tebou budu týden šukat. To totiž aspoň budu s tebou dýl než bych byl doopravdy!" Timm byl hodně naštvanej a v jeho očích jsem zahlédl slzy. ,,Kámo, no tak, klid." obejmul jsem ho kolem ramen. *Sakra! Proč poslední dobou kolem mě lidi jen brečej?!* ,,Nepůjdeme teda k vám?" navedl jsem ho směrem k němu domů s myšlenkou *ať už to mám za sebou.*