Santa Styles (Larry|CZ)

Santa Styles

Zmateně zamžourám očima po tmavém pokoji, když mě probudí něčí kroky. Opatrně se posadím na mé měkké posteli a zaposlouchám se do všech okolních zvuků. Jde to zespod. To máma neumí chodit potišeji? Nedivil bych se, kdyby Daisy s Phoebe stály na schodech a sledovaly ji, jak nosí pod stromeček dárky.

Vstanu a na své nahé tělo, oblečené jen v boxerkách, navléknu alespoň černé tepláky. Co nejpotiššeji otevřu dveře, abych nevzbudil ostatní a sejdu schody do přízemí.

,,Mami?" zavolám do útrob obrovského obýváku, ale žádná odezva.

,,Mami, není mi pět, vím, že jsi to ty," řeknu, když u stromku uvidím siluetu s delšími vlasy.

Když se ani teď neozve, sáhnu po vypínači a rozsvítím lampu v rohu místnosti. Vyděšeně sebou trhnu, když nezahlédnu mámu, ale nějákého vlasatého muže.

,,Kdo jsi?!" vyjeknu.

,,Uklidni se, Louisi," lehce se usměje.

,,Řekni mi, kdo kurva jsi!" skoro až zakřičím, ale včas stihnu ztlumit svůj hlas , abych nevzbudil ostatní.

,,Harry Styles, neboli Santa," pokrčí ledabyle rameny.

,,Jo, jasně, to ti tak žeru. Okamžitě mi řekni kdo jsi, nebo zavolám policii," sáhnu si na pravou kapsu tepláků a zjistím, že jsem si nechal mobil nahoře.

,,Policie není potřeba. Já tady jen položím dárky, a pak zase odejdu," ujistí mě.

,,Ne! Vypadni hned!" ukážu rukou k hlavním dveřím.

,,Ne, to nemůžu, Louisi. Víš, jak moc by Daisy byla smutná, kdyby nedostala to puzzle s koníky? Umíš si představit výraz Phoebe, kdyby pod stromečkem nenašla své kolo?"

,,Okay, je strašidelné, že víš, co si holky přály, ale to není důvod, abys tady oxidoval," naštvaně si založím ruce na prsou.

,,Řekni cokoliv, co chceš a já ti to splním," řekne rozhodně.

Idiot. Fakt si myslí, že mu na tohle naletím? Ale když mu to udělá radost, tak proč ne. Co bych si tak mohl vymyslet? Třeba tašku plnou kondomů!

,,Vážně, Louisi? Nic lepšího, než kondomy, tě nenapadlo?" z přemýšlení mě vyruší Harryho hlas.

,,Jak sakra můžeš vědět, o čem přemýšlím?"

,,Jsem Santa, umím toho i daleko víc," spiklenecky na mě mrkne.

,,Například?"

,,Dokážu tě šukat bez přestání i několik hodin," zašeptá mi do ucha, když ke mně dojde.

Z jeho slov se mi po celém těle udělá husí kůže. Okamžitě si skousnu ret svými zuby, abych zabránil uniknutí tichého zasténání.

,,Tady to máš," řekne a z obrovského červeného pytle vytáhne velikou tašku.

Zmateně ji od něj převezmu a poté odepnu zip. Dech se mi zadrhne v krku, když spatřím obrovské množství malých stříbrných sáčků.

,,Děkuju?" můj hlas je nejistý, když mluvím.

,,Každý je jiný. Jestli už v barvě, nebo příchuti," jazykem si navlhčí rty.

Až teď si všimnu jeho krásných smaragdových očí. Nikdy v životě jsem tak nádherné oči neviděl. Jeho narůžovělé rty jsou trochu pootevřené a lícní kosti vystouplé. Kazí to jedině obrovské červené santovské kalhoty, kabát a čepice s bílou bambulí.

,,Nemá dárky náhodou nosit Santa Claus?" zeptám se.

,,Správně by měl, ale ten umřel, takže ho zastupuju," řekne s nezájmem a z pytle vyndá několik dalších dárků zabalených ve zlatém a stříbrném balícím papíře a položí je pod náš obrovský vánoční stromek.