Nazdar Poberti! [POZASTAVENO]

VELKÝ VÁNOČNÍ DÍL

Věnováno: Endy17

Ráno se probudím a uvědomím si jednu úžasnou věc. Zítra jsou Vánoce. Musím do Prasinek koupit nějaké dárky. Vyhrabu se z postele a najdu kousek papíru a pero. Zase zalezu do postele a začnu psát seznam dárků. Takže pro Lily bych mohla koupit nějakou plyšovou kočku... Ona miluje kočky. Pro Amber bych mohla sehnat něco s koníky a pro Kate něco s králíčky. Teď nastává ta těžší část.. Co pro kluky? Pro Siriuse bych mohla sehnat něco žertovného. Třeba nějaký... To nechám na potom, nic mě nenapadá. Pro Jamese něco s famfrpálem a pro Petera sladkosti. Pro Remuse mám kouzlo. Když ho vysloví, objeví se malá třpytivá liška s vlkem. Je to vlastně třpytivý dým. Liška s vlkem pak různě skákají a běhají ve vzduchu. Je to nádherný. To kouzlo jsem sama vymyslela. No s malou pomocí od Brumbála, ale napadlo to mě. Ještě mu chci koupit nějakou knížku. Vše jsem si sepsala na papír a pak jsem se podívala na hodinky. Je sedm hodin, do Prasinek se odchází v devět. Vstanu z postele a dojdu ke skříni. Vytáhnu černé uplé kalhoty a bíle tílko. Přes to si obléknu dlouhý, teplý svetr. Svetr má krásnou barvu, takovou pařížskou modrou. K tomu si zatím vezmu svoje černé bačkory. Zalezu do koupelny, kde si rozčešu vlasy a vyčistím zuby. Vezmu si svůj sešit se skicami a několik tužek a gumu s ořezávátkem. Vyjdu z pokoje a jdu rovnou do společenky. Nikdo tam není. Sednu si na koberec a začnu kreslit. Bude to skica lesa. „Dobré ráno Angel." Ozve se za mnou ochraptělý, rozespalý hlas. Může patřit pouze jediné osobě... „Dobré ráno i tobě Remusi. Co tady děláš tak brzy?" otočím se a usměji se na něj. Vlasy má rozcuchané a na sobě má černé kalhoty a volné bílé triko s krátkým rukávem. V očích mu září jiskřičky a s úsměvem na rtech si sedl naproti mně. „Peter strašně chrápe, Sirius celkem taky a James huláká na celý pokoj: Já tě chytím Zlatonko!" lehce se zasměju a zavrtím hlavou. „Chápu tě... Lily občas proklíná Jamese i ze spánku. Amber zpívá a Kate je okřikuje... Jenže spí taky. Hrozně mě překvapují." „Co to maluješ?" zeptal se mě Remus. Pohled mi padne na skicu se stromy. „Les." „A nechtěla by si namalovat mě?" zeptá se a já se začnu červenat. „Tak jo." Odpovím a přetočím stránku. Nejprve namaluji jeho oči. Má strašně krásné oči. Potom nos, pusu, bradu... jde mi to od ruky, takže ani ne za půl hodiny mám hotovo. Při pohledu na výsledek mě zamrazí. Jako by se na mě díval černobílý Remus. Podám kresbu Remusovi a on vykulí oči. „To je nádherný. Maluješ úplně božsky. Můžu si to nechat?" „Ale jistě. Chceš ještě něco namalovat?" Remus se začne červenat. „No vlastně jo. Víš... No... Mohla by... Mohla by si mi namalovat sebe?" zeptá se a já jako na povel zrudnu. „Dobře, namaluji ti sebe, ale počkej, dojdu si pro zrcátko." Pouze kývne a já dojdu do pokoje pro zrcátko. Když se vrátím, vidím, jak si Remus prohlíží svůj portrét. „Musíš mi to zrcátko držet, abych se viděla." Pouze kývne a zrcátko si převezme. Podrží mi ho tak, abych se viděla, a já začnu kreslit. Dávám si záležet, a když jsem hotová, kouká se na mě moje přesné já. Všimnu si jak na mě Remus dívá. Moje tváře naberou růžový odstín a tak radši podám kresbu Remusovi. „Děkuju moc Angel. Je to nádherný, jako ty." Opět se začnu červenat a tak sklopím pohled k zemi. „Děkuju." „Jdeš dneska do Prasinek?" zeptá se mě. „Ano jdu. Nevíš kolik je hodin, abychom stihli snídani." Řeknu ustaraně. Remus se podíval na hodinky a pak mi odpoví. „Už je nejvyšší čas." „Tak je jdeme vzbudit!" Společně se vydáme do ložnic. Když stojím mezi dveřmi, tak se nadechnu a zplna hrdla zařvu. „Vstáváme! Jdeme pozdě!" probudí se pouze Lily a Amber. S Kate to ani nehnulo. „Fajn, fajn, fajn, fajn!!!" říkám si pro sebe a prokřupu si prsty. Nedává mi na výběr. Nejprve si ale přezuju bačkory za boty na ven. Potom popadnu hůlku a namířím ji na Kate. „Aquamenti." Z hůlky mi vytryskne proud vody, který smáčí jak Kate, tak postel. „No to si děláš srandu?! Já tě roztrhnu jako hada!!!" vřeští Kate. „Co máte všichni s trháním hadů?! Nejprve Sirius, teď TY! Nechcete trhat třeba jablka ze stromu?!" mávnu hůlkou a Kate i s postelí jsou suché. „Dělejte, ať stihnete snídani." Houknu ještě na ně a pak jdu do velké síně. Už tam sedí Remus, tak si sednu k němu. Povídáme si, dokud nepřijdou Poberti a holky. „Ne Pottere! Na žádné rande nejdu a nepůjdu! Už si to do té tvé makovice, kterou tak hrdě nazýváš hlava třeba natloukej kladivem. Nemusíš se bát, že by ti to poškodilo mozek, to bys totiž nejdříve nějaký musel mít a o tom silně pochybuji. Divím se, že ti to tvé ego, které je mimochodem vyšší než Eiffelovka dovolí. Někoho je možné zasypávat květinami, polibky a dárečky.. A tebe, tebe stačí vzít po hlavě lopatou a zahrabat pět metrů pod zem. Sbohem!" Jakmile Lily domluvila, začala jsem se šíleně smát. Smála jsem se tak, až jsem spadla ze židle. „Co blbneš Kuliočko?" zeptal se mě udiveně Sirius. Remus mi pomohl vstát a tak jsem se snažila uklidnit. Jenže když jsem se podívala na vykolejeného Jamese, začala jsem se smát nanovo. „Ty se směješ tomu incidentu s Jamesem a Evanskou?" pouze jsem kývla a setřela si slzy.