Princess..? Oh no!

*11*

Všichni jsme vyšli ze zámku a já šla hned za mámou a tátou. Vedle mě kráčel Tommy, který měl zvednutou hlavu. Všichni jsme měli zvednutou hlavu. Na královské rodině je, aby nedala najevo co cítí, během řeči. 

Postavili jsem se na kamenná schody a já se přemístila k mikrofonu. Nechápala jsem, proč musím říkat řeč právě já. Kdykoliv jsem začala mluvit o dětovi, chtělo se mi plakat. Ale teď? Před všemi těmi poddanými jsem se nemohla rozplakat. Koukla jsem se po Calovi, který mě sledoval.

Odkašlala jsem si a podívala se na poddané. "Každý víme proč jsme tady. Opustil nás vynikající člověk.. Můj dědeček, kterého jsem měla tak moc ráda. A který mě tak neskutečně moc podporoval." nachvíli jsem se odmlčela a podívala se na nebe. "Já se budu snažit být stejně dobrou královnou jako byl on král a jaký je i můj otec." 

Najednou se ozval potlesk, Cala. K němu se přidávali ostatní. Máma ke mě přitoupila a objala mě okolo ramen.

"Pojď jdeme dovnitř.." zašeptala. Přikývla jsem a nechala se odvést. Když jsme byli v zámku přišel mě táta obejmout.

"Jsem na tebe pyšný." políbil mě do vlasů.  Když jsem se odtáhla podívala jsem se na Cala, který stál kus odemě. Rozběhla jsem se k němu a nechala se obejmout. 

"Už to bude dobrý, slibuju." zašeptal. 

"A já ti věřím." špitla jsem.

Ani bych neřekla, jak se budu těšit zpět do tábora. Ale teď když jsem tam byla, cítila jsem se jako doma. Když jsem vystoupila z auta všichni přesměrovali pozornost na nás. Gwenny si sundala sluneční brýle a ušklíbla se.

"Najednou ti věnujou pozornost." řekl a já se pousmála. Věděla co říct, abych se cítila šťastněji. Vzala jsem Cala za ruku a on se na mě překvapeně podíval.

"Stejnak už to ví." pokrčila jsem rameny. Auto odjelo a my se vydali do chatky. Když jsme s Gwenny vešli do té naši, myslela jsem, že jsem na špatném místě. Všude byli poházené věci těch dvou. 

"Co to má být?" zeptala jsem se Britney a Madison. Britney, která si četla modní časopis se na mě otráveně podívala.

"Vy jste se vrátili?" 

"Jo vrátili." řekla Gwenny a shazovala věci z její postele.

"Co to děláš? To je Armani!" vykřikla Madison.

"Běž pryč z mé postele." řekla jsem Britney.

"Nebo co?" ušklíbla se a dál se věnovala svému časopisu. Dobře, když to nejde po dobrém. Vzala jsem kupu jejího oblečení a otevřela dveře.  "Co to děláš?!" vypískla, ale bylo pozdě. Každý kus jejího oblečení letěl ven. Britney vyskočila a vyběhla ven. "Ty náno pitomá, víš kolik to oblečení stojí!" křičela na mě, když ho sbírala. 

Koukla jsem se na Gwenny, která zadržovala smích. 

"Jo vím." řekla jsem s úsměvem.

"Co si to prosímtě udělala?" zeptala se Kira, když jí Britney řekla, co jsem odělala jejímu oblečení.

"Ani nevíš, jak je to s nimi v té chatce těžké!" řekla jsem. "A ona mi ležela v posteli." 

Kira se usmála. "Mám pro tebe návrh." řekla. 

"Jaký?" sedla jsem si do křesla a pozorovala jí. Říkala jsem si, proč si táta nevybral jí. 

"U jezera je ještě jedna chatka. Nechtěla jsem tam nikoho dávat, protože je to dál, ale co kdybyste se tam s Gwenny přestěhovali? Ty by si teď měla mít klid.." 

"Opravdu?" zeptala jsem se nadšeně a Kira přikývla. "Děkuju!" vypískla jsem. Stoupla jsem i a oběhla stůl. "Děkuju moc." objala jsem jí. Potom jsem to všechno běžela říct Gwenny. A hned potom jsme si zabalili a přetěhovali se. Chatka u jezera byla větší a hezčí. 

"Ťuk, ťuk." ozvalo se od dvěří, když jsme si dávali věci do skříně.

"Ahoj." otočila jsem se na Cala, za kterým stál Tommy. Cal ke mě došel a dal mi pusu. 

"Slyšel jsem, že už nejsme sousedi." řekl s úsměvem. Pokrčila jsem rameny.

"Konečně jsme se zbavili těch satanů!" ozvala se Gwenny a všichni jsme se zasmáli. Potom jsem si zahráli karty. Dnešek byl klidný a nehráli jsme žádné hry. Potom jsem si prostě jen tak povídali. Leželi jsme s Calem vedle sebe a já měla položenou hlavu na jeho hrudi.

A když byl čas na večeři, všichni čtyři jsme se tam vydali. Bylo to trochu dál, ale pořád lepší než být v chatce s Britney a Madison.

"Sladká Tessa se nám vrátila." zastavil mě před jídelnou Jonathan. "Můžu s tebou mluvit?" 

"Ona s tebou nechce mluvit." řekl místo mě Cal a objal mě okolo krku. "Jestli sis nevšiml, chodí se mnou." 

"A myslíš, že vám to vydrží?!" uchechtl se Jonatha a naklonil se ke Calovi. "Jestli ti to nedošlo ona je princezna a ty si jen nějaký obyčejný kluk." 

"Nech ho být Jonathane!" řekla jsem. "Je to jen mezi námi.." 

"Ano máš pravdu.." usmál se na mě. "Ale sama víš, že mám pravdu." prošla jsem kolem něho do jídelny a zamířila k našemu stolu. Když si Cal sedl vedle mě, podíval se na mě.

"Má pravdu?" zeptal se potichu a já se na něho podívala.

"Ne.." zašeptala jsem. "Nenechám nikoho, aby mi tě vzal." políbila jsem ho před všemi těmi lidmi a bylo mi jedno, co si budou myslet.