Prolog

4.3K 139 3
                                    

Každý den si naivně myslím, že už jsem se přes to přenesla, ale ne každou noc na to musím neustále myslet. A dneska je to o to horší, protože dneska je to přesně rok, co se to stalo. Asi bych vám měla říct o čem to tady vlastně mluvím , že? No tak dneska je to rok, co mi umřela maminka a bráška. A taky je to přesně půl roku, co jsem utekla od svého otce, který mě mlatil. Ano přesně tak, můj otec me mlatil, celkem dost často. Potom co umřela mamka a brácha při autonehodě, začal trochu víc pít, no dobře začal hodně, fakt hodně pít. A začal se ke mě hnusně chovat. První to byly jen urážky typu: za všechno můžeš ty, jsi to nejhorší, co mě v životě mohlo potkat, nebýt tebe byla by moje žena a můj syn na živu, nesnáším tě, kéž by ses vůbec nenarodila. A tak dále. No a pak to bylo den ode dne horší a horší, začínal pit čím dal víc a čím dal častěji, až to došlo do stádia, že mě začal mlátít. Kopal mě do břicha, bil mě do tváře, tipal o mě cigarety, házel semnou o stěny. Jakmile se mě pokusil znásilnit, naštěstí se mu to nepodařilo, protože byl šíleně opilý, takže usnul, tak jsem se sbalila, vzala nějaké peníze a utekla jsem. Pryč od toho hrozného muže ,který mi neskutečně ubližoval, a který si dovoloval říkat, že je můj otec.

Jakmile jsem doletěla na letiště koupila jsem si letenku do Londýna,nevím proč prostě jsem tam vždycky chtěla žít. Měla jsem štěstí protože zrovna letělo letadlo, takže jsem čekala asi tak deset minut. Seděla jsem na židli v nějakém bufetu na letišti a zkracovala si čas přemýšlením nad svým životem. Nejspíš bych se vám měla asi představit. No takže .. Jmenuji se Kateřina Kloudová. Pocházím z Česka, ale už rok žijí v Londýně, jak už jisté víte. Je mi 18 let, takže jsem na střední ve čtvrťáku. Mám hnědé vlasy a oči, sportovní postavu, jsem vysoká asi 168cm. Miluju jakýkoli sport. Jezdím hodně na skatu a snowboardu. Milují leto. Nikdy jsem neměla pořádný kamarády, vždycky to byli takoví ti falešní, co vas všude pomlouvájí a shazují, takže jsem čas trávila sama nebo s mým milovaným otcem.

Sedím v letadle a začínám si pomalu uvědomovat, že mi právě teď začíná úplně nový život. Život bez strachu a bolesti. Teda aspoň doufám.

-----------------------------------------------------------
Tak doufám, že se vám to bude aspoň trošku líbit. Píšu sem poprvý, takže to berte na vědomí, že to není něco napeosto úžasného, ale snad se to aspoň trošku zalíbí.

Does He Love Me? |n.h.|Kde žijí příběhy. Začni objevovat