†Die Young†

Co se to děje?

 Den 19.12.
*Bum!* Práskla jsem rychle dveřmi a utíkala po schodech na autobusovou zastávku. Bylo 7:42 a za minutu mi měl přijet autobus. Nemůžu přijít pozdě do školy! Cesta byla ale namrzlá, takže jsem si musela dávat pozor..  Když autobus přijížděl, zhluboka jsem se nadechla a sedla si na nejbližší volné místo. Celou cestu jsem koukala ven z okna.. Jak jdou děti do školy, skotačí ve skupinkách, jak se smějí, jak si užívají každé vločky, která jim spadne na jejich červené tváře. Taky bych chtěla někdy zažít radost. Jakoukoliv. Už dlouho jsem nezažila pocit štěstí. Jaké to vůbec je? Určitě to musí být příjemné. Z mého hlubokého přemýšlení mě probral hlas který hlásil zastávku, na které vystupuji. Vystoupila jsem a spěchala do školy. Po cestě jsem koukala jen na zem. Všichni v okolí mě moc dobře znali. Už jen kvůli pověsti mých rodičů. Když už jsem byla jen pár kroků od školy, zrovna začalo zvonit. Přidala jsem na kroku, otevřela bílé dveře a spěchal ke své skříňce, kde jsem si odložila bundu a přezula boty do bačkor. Třídu jsme měli hned v prvním patře, a druhé zvonění mělo zvonit až za... *Crrrrrr!* Sakra! Zvoní! Rychle jsem vyšla schody a když jsem byla konečně před třídou, vydechla jsem a zhluboka se nadechla. Chytila kliku. A otevřela dveře. Když jsem vstoupila do dveří, všechny pohledy, včetně pohledu učitelky, pozorovaly mne. "Kattie, zase pozdě?" řekla paní učitelka trochu arogantním hlasem. "Ano, omlouvám se, zaspala jsem". Nemohla jsem jí říct, že jsme doma měli ráno ještě hádku. Už teď toho o naší rodině ví až moc. Bohužel, to ví celá škola.  Podívala jsem se na třídu, okamžitě jsem sklopila hlavu k zemi a šla k lavici, která byla úplně vzadu u okna. Sedla jsem si a potichu vyndala učebnice na stůl. V tom momentě, kdy jsem se narovnala, mě učitelka vyvolala k tabuli. Grr, tohle mi dělá skoro furt. Když mi napsala příklad na tabuli, slyšela jsem, jak někdo šeptal druhýmu: "Ježiš, ta je hloupá, určitě to zase pokazí." Udělalo se mi špatně. Slyšela jsem pískání v uších. Bylo to nepříjemné. Opírala jsem se rukou o tabuli a zlomila křídu napůl. Celá třída se začala smát. Zamotala se mi hlava.. A v tom momentě.. Zkolabovala jsem..