Normální Den

13 2 0
                                    

Jsem Jana. Je mi 10 let a mám ráda nebezpečí :-D . Jsem malý rebel a ráda ničím spousty věcí ale dokážu se zastat kamarádů i když na ně ječí rodiče nebo učitelky.

Zvoní budík a to znamená že zase musím do toho pekelného vězení :-(  ach jo ....
Jana se převlékla a zalezla do koupelny a po hygieně následivala snídaně
Hmmm.... co si dám ? Puding ? Ne .... jogurt ? Ne ..... salám ? Né! Hmmm asi pujdu hladová :-\

Jana už vyrazila do školy a potkala svojí Bff Dádu.

Jana: čus Dádulík :-)  jak se máš ?
Dáda: .... no dobře a ty ?
Jana: musím do školy takže asi dobře ne :-( 
Dáda: no to je pěkný :-D  ale musíme si pohnout nebo přijdeme pozdě.
Jana: kam pospíchat ... času dost... život taky nespěchá ...
Dáda: hele poď nebo tě tam dotáhnu !
Jana: hmmpff .... no dobře. Jdeme ! :-( 

Jana a Dáda došli do školy. Vběhly do třídy a sedli do lavice akorát ve 7:59

Dáda: ufff stihly jsme to
Jana: no stihly ... :'( 

Začala první hodina

Přišel učitel do třídy a dál to znáte... mučení :-D 

Jana: uff ještě hodina ?
Dáda: jo... a je to matika
Jana: nééé!
Dáda: :-D  no bohužel ale dobrá zpráva máme supla... zubatá tu není !
Jana: bože ? Vánoce sice tepre budou ale nevadí! Děkujů !

O 45 minut později
Všichni se rozeběhly ke skříňkám.

Jana: hele ? Není támhle ta blondína Tereza ?
Dáda: jo ... :-(  ( doufala jsem že jí nepotkám je to hrozná ................ )
Tereza: achój holký! Jak se máté ?!
Jana: ( bože za co mi tohle děláš :'(  :-(  ) dobře ...
Dáda: zle ...
Tereza: próč ? Dádíků !? Próč se máš zlé ?
Dáda: no protože musím pospíchat domů. Tak čau !
A Dáda se rozeběhla ke dveřím které jí stály v cestě ke svobodě.
Tereza: a Janí ? Můžů jít s tébóu ?
Jana: né! Teda ne promiň já musím za mamkou do práce.
Tereza: hmm. Škoda. Snad jindy :-)  tak ahoj !
Jana: no nazdar ....

Jana jde v klidu domů ale sliší ohromný výbuch ale nikde oheň. Zvuk šel směrem od domova

Co to bylo sakra ? Raději doběhnu domů :-F

Jana doběhla domů a viděla že je vše v pořádku. Nic není rozbité.

Poslední místo které jsem nezkontrolovala je zahrada. A moje nebezpečí milující povaha mi říká jdi tam ... :-)

Na zahradě je taková menší díra která tam dřív nebyla .... nakoukne tam a vidí ženskou postavu držící nějaký nůž.

Jana: paní ? Jste v pořádku ?
Neznámá: prosím... vem si tohle...

Neznámá osoba podala Janě nůž a upadla do bezvědomí. Jana dostala neznámou ženu do svého pokoje aby jí mohla pomoci. Jany rodiče jsou v práci skoro furt a Jana si na to zvykla. Na nákupy chodí její teta Markéta.
Ale nikdy Jany rodiče nechodí do jejího pokoje protože to Janu hrozně vytáčí.

O 2 dny později

Neznámá: kde to jsem ?
Jana: neboj jsi u mě doma v bezpečí.
Neznámá: kdo jsi ? Kde je nůž ? Co je za den ?
Jana: zpomalte prosím. Moc otázek najednou ...... jsem Jana. Nůž jsem schovala, a byla jste bezvědomí 2 dny.
Neznámá: dobře. Děkuju Jano že jsi mi pomohla :-)  jestli chceš ukážu ti proč je ten nůž tak zvláštní.

Další díl vyjde brzo :-) 

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jan 13, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Duchové MociKde žijí příběhy. Začni objevovat