Dorazili jsme v deset večer. Na sobě jsem měla svetr a lodičky. Myslela jsem, že umrznu. Auto jsme zaparkovali před garáž a obešli celý dům. Byl celkem velkej, ale že bych z nej byla nějak unešena to teda nejsem. Táta mě musel přidržovat protože v ruce jsem měla teddyho a méďu a druhou udržovala rovnováhu na sněhu. Máma otevřela a v chodbě bylo plno krabic. Sundala jsem si boty a šla do obýváku. Byl tam stůl s lavicí, kamna a kuchyňska linka. Vedle byla koupelna a sauna !!
"Heeej mi Máme saunu ?!!"
"Jak vidíš " řekl táta si dál prohlížel koupelnu. Já se vrátila a šla nahoru. Na zábradlí byla ještě plachta. Strhla jsem jí a pokračovala dál. V první mistnosti byla druhá koupelna, pak ložnice a nakonec můj pokoj s šatnou! ! V pokoji byl krb, velké okno a balkón. Všechny svoje krabice jsem si dotáhla k sobě a s nábytkem mi pomohl táta. Zatopila jsem si v krbu a stoupla k oknu. Byla tma, jen pouliční lampy lehce svítili. Všude byl sníh a do toho stále sněžilo. Začala jsem rozbalovat věci. Nejdřív televizi, polštáře, peřiny atd. Rozbalila jsem si gauč, povlikla postel a zapoljila telku. Pak jsem do šatny nanosila oblečení a únavou do pár minut usla.
Ráno jsem se probudila v oblečení . Ach jo. Vstala jsem a šla dolů.
"Jde už voda ??"
"Dole jo ale nahoře ne. Jestli chceš osprchuj se tady a snídani ti hodim do pokoje. "
"Fajn" Šla jsem do koupelny a rychle se osprchovala. Pak jsem se zas uklidila k sobě. K snídani mi udělala palačinky s nuttelou a horkou čokoládu. Sedla jsem si ke krbu a mazlila Teddyho. Potom jsem si poklidila oblečení. Všechno jsem pečlivě vyrovnala. Potom jsem šla dodělat pokoj. Fotkama jsem si polepila zeď. Pak jsem si vyvesila světýlka a zaclony. Nakonec jsem vyluxovala a bylo hotovo. Rodiče už dodělavali ložnici a vrchní koupelnu. Rozhodla jsem se že když na chvilku přestalo sněžit že se půjdu podivat po okolí. Vzal jsem si džíny, teplej svetr , kabát , šálu a kozačky na podpatku. Do uši jsem si dala sluchátka a pustila si naplno písničky. Pomalu jsem klopytala od domu. Všude kolem byl sníh a lesy. Šla jsem rádoby vesnicí až jsem došla nakonec. Bylo tu obrovské polozamrzlé jezero. Sedla jsem si na kraj a koukala na protější hory. Když jsem se podivala dál zahlédla jsem že to jezero se v dálce asi vleva do moře. Všude jsou jen hory sníh a lesy. Koukla jsem na mobil. Měla jsem jednu čárku signálu. Najednou jsem jí ale ztratila .
" Sakra !!" Ulevila jsem si. Seděla jsem tu asi hodinu. Pak jsem se zvedla a do někoho narazila!! Stál přímo za mnou !! Jelikož jsem měla jehly, ztratila jsem rovnováhu a padala do zadu. Ale nejednou mě chytnul pod zády a zas mě postavil na nohy. Sundala jsem si sluchátka.
" Heej !!! "
" Promiň ale ty si upadla a já te chytil, neměla by si mi spíš děkovat ?" Řekl kluk plus mínus jako já, měl blonďatý vlasy nakrátko sestřižený a na rtech mu hrál posměšný dokonalý úsměv. Začala jsem se červenat.
"Ehmm děkuju. ."
"Já jsem Peter a ty ??"
"Já jsem Ann"
"Počkej to si ty , co ses teď přistěhovala.. Já bydlim kousek o tebe ! Nechceš přijít s vašima k nám? ? Táta vás chtěl pozvat ale ještě nebyl čas. "
"Hmm řeknu to našim"
" Nejses teda zrovna milá "
"A ty bys byl, kdyby ses přestěhoval z města kde ses narodil, kde je 30ºC a ty se každej den koupeš v moři ?!!" Řekla jsem naštvaně , obešla ho a částečně běžela (spíš klopytala) domů. Asi si říkáte proč si beru jehly, ale já jiný boty než na podpatku nemam. Joo ještě vansky, ale v těch tu fakt chodit nebudu. Došla jsem domu a rychle se svlékla a vzala si teplý ponožky.Pak jsem si šla dolu udělat čaj, když v tom jsem si vzpomněla na toho kluka.
"Potkala jsem jednoho kluka, jmenuje se peter a říkal že nás jeho táta zve na návštěvu. "
" Jee to je hezký a kdy ??"
"To fakt nevim !"
" A kde bydlí? ?"
"Kousek od nás"
"Tak tam večer zajdeme"
"Super !!" Ukončila jsem hovor ironicky a šla k sobě. Teddy spinkal u krbu na mojí mikině. Byl tak sladkej. Zapla jsem si notebook a chtěla jít na facebook, jenže wifi nefunguje.
" Co je s tou wifinou ?!!" Křikla jsem na rodiče.
" Po cestě se tam pohnul nějakej kabel a nejde to , musíme to odvézt do města opravit. "
" Ach bože !!"
Vypla jsem notebook a vzala si papír a tužku. Pak jsem vzala stojan a postavila ho na balkón. Oblikla jsem si hunatej kožich, na to teplou mikinu s kožíškem a bačkory a šla kreslit. Venku bylo - 17ºC, což je na zdejší poměry dost teplo. Nastavila jsem si ten stojan tak abych kreslila to jezero a hory. Kreslila jsem par minut a už mi začinaly mrznoit prsty tak,že jsem nemohla udržet štětec. Najednou uviděla Petera. Všiml si mě a zamával mi.
" Tak co slečno urážlivá??"
"Nic !Co chceš ??"
" Trocha milosti by ti neškodila, ale jdu za tebou, ztratila si tam fotku." Řekl a zdvihl nad hlavu fotku Zoey a mě.
" Počkej jdu dolu" seběhla jsem schody a šla k němu. Ještě na mě zavolala mamka.
"Kam jdeš? ? "
"Ven." A zabouchla jsem dveře.
" Děkuju..Že jsi mi ji přinesl"
"Neni zač, sluší ti to tam."
"Díky"
"Hele nechceš jit ven ?? Ukázal bych ti to tady."
"Noo... Tak počkej uklidim to plátno a obleču se." Řekla jsem a běžela nahoru.
"Kdo to tam venku je ??" Zeptala se mamka.
"Peter, ten co nás chtěj pozvat k nim."
"Tak ať jde dál" zavolala na mě mamka a a já z balkonu zavolala na Petera
"Prej máš jít do vnitř. "
"Okay" odpověděl a šel za rodičema dolů. Slyšela jsem jen tlumenej rozhovor o te návštěvě. Uklidila jsem plátna, lehce se na líčila, oblikla a šla za nim.....Na obrázku peter
ČTEŠ
Bílá nevinnost
FanficZ Maiami do Norska, z horka do zimy, ze šťěstí do smutku, to je můj příběh a můj život. Když už se všechno zdá krásný tak se to pokazí, všechno. V mém životě není ale věc které bych litovala i když jsem už udělala spostu chyb. Až na jednu které budu...