Tony Stark |CZ| *UPRAVUJE SE*

×Čtrnáctá část - Sbohem Pepper×

Znovu zaluskala prsty. Ze zadu z pravé strany se k přivázané Pepper na trámě postavil jeden ozbrojený muž a z levé strany druhý. Měli v ruce nůž. Proboha, co jí chcou udělat?!

Muž po pravé straně natáhl ruku s nožem a přibližoval se k provazům, na ktarých měla Pepper přivázanou ruku. Prudkým pohybem usekl provaz a Pepper vysela jen za jednu ruku.

,,Miluju tě, Anthony Starku a vždycky budu... Děkuju ti za všechny krásné chvíle. Díky tobě můj život byl nádherný..." Usmála se na mě Pepper se slzami v očích.

Druhý muž se rychle přiblížil s jeho ostrým nožem a přibližoval se k provazu. Během pár vteřin ho rozsekl a Pepper ve mžiku spadla dolů- do temné propasti.

V tom okamžiku ve mě hrklo. Polil mě studený pot a rozbušilo se mi srdce. Myslel jsem, že mi vyskočí z hrudi.

,,Nééé Pepper! Néééééééé!" křičel jsem z plného hrdla a díval se na černou díru v podlaze, kde jsem jí uviděl naposledy.

Do místnosti vtrhl Steve Rogers. Vymrštil štít a sejmul dva hlídače, kteří poslali Pepper do nekonečné temnoty. Rychle ke mě přiskočil a začal mě rozvazovat. Já byl jako v tranzu. Pořád jsem si přehrával, to co řekla a jak se křikem zmizela v propasti. Můj nepřítomný výraz vystřídal naštvaný. Poslavil jsem se a pohlédl na Bethany- tedy teď už Illone. Vražil jsem jí pouhým pohledem a začal se k ní rychle přibližovat.

,,Vzala jsi mi to nejcennější, co jsem měl...!!!" křičel jsem na ní ,, ...a teď já vezmu to nejcennější tobě." Namířil jsem na ní ruku a z ní vyletěl silný modrý paprsek jíž zasáhl přímo do srdce.

Skácela se k zemi a moje oči se začaly chovat divně. Začaly být vlhké a za chvíli jsem viděl vše rozmazaně. Mrkl jsem a doufal, že to zmizí. Z mého oka se mi po tváři začala koulet kapička a za ní druhá. Byly to slzy. Stékaly pomalu a plynule. Co to se mnou je? Vždyť já nikdy nebrečím! Anthony přestaň! jsi jako ufňukaný děcko, kterýmu sebrali hračku. Jenže já to nedokázal zastavit.

Svete ke mě došel a chytil mě za rameno. Otočil jsem se k němu a on mě objal. Konečně se mi podařilo zadržet slzy.

,,Stáhněte se všichni ven z bunkru. YF byla zastavena. Sejdeme se nahoře." ohlásil Kapitán a rukou kolem ramen mě odváděl pryč z místnosti po schodech ven.

,,Rozumíme, Kapitáne." řekla Natasha.

****

Otevřel jsem dveře bunkru a vyšel konečně ven, kde stáli všichni Avengers. Se sklopenou tváří jsem došel k nim se Stevem za zády. Pohlédl jsem před sebe a tam stál Thor s Pepper v náručí.

,,Našel jsem jí. Nespadla dolů do propasti. Když jsem byl o patro níž než vy dva, našel jsem jí ležet na na kousku podlahy asi 5 centimetrů od díry, do které by jinak spadla, kdyby tam ten kus podlahy nebránil pádu až dolů. Oči měla zavřené. Kdyby neměla takové štěstí, spadla by až dolů do té temnoty." vysvětlovat Thor. Trochu jsem ho nechápal, ale to není podstatné.

,,Ale Thore,... ona... ona už není mezi živými." vykoktal jsem a do očí se mi zase začaly drát slzy.

,,Ale jo je." protestoval a položil jí opatrně na zem. ,,Nahmatal jsem jí puls."

Moje oči opustil žal a rozzářily se jako dětské oči, které poprvé v životě spatřili vánoční stromeček.

Poklek jsem na obě kolena a objal Pepper. Měla na sobě krvavé rány, šrámy a roztrhané oblečení. Položil jsem si její hlavu na stehna a přejel jsem jí jednou rukou po hrudi. Ucítil jsem na ní něco vlhkého a podíval se na prsty, které se té tekutiny dotkly. Červená barva. Kapalná látka. Krev. Roztrh jsem jí tričko u hrudi, a zděsil se. Měla zde otevřenou krvavou ránu.