Když jsme byli v polovině cesty, někdo nás vyfotil. Rychle jsem se podívala tím směrem.
"Novinář?" nadzvedla jsem jedno obočí. "Nevšímej si toho." zašeptal mi do ucha.
Nic jsem na to neřekla a pokračovali jsme dál.
Když jsme došli do té kavárny měli jsme tak 5 minut zpoždění. "Konečně jdete." zasmála se Kiara.
V kavárně jsme seděli tak hodinu a něco. "Omluvte mě. Jen si odskočím." usmála jsem se na ně a vydala se směr WC.
Tam jsem vykonala potřebu, umyla se a civěla na sebe do zrcadla.
Když nás odfotil ten novinář, vzpoměla jsem si na ten den kdy jsem byla s kluky nakupovat.
Jak mi Louis i přes mé protesty koupil všelijaké věci a pak ten večer. Povzdechla jsem si, nanesla na rty lesk a chtěla vyjít ale něco mi v tom zabránilo. No spíš někdo.
"Philipe? Co to děláš?!" vyjekla jsem. "Ale no tak Clarie. Thomas mi řkl že jsi kdysi dělala kurvu. Chci to zkusit s tebou." řekl až moc nadrženě. "Hrabe ti?! Pokud sis nevšiml tak jsem s tvým bratrem a ne s tebou! A teď mě laskavě pusť!" odstrčila jsem ho od sebe. "Děvko." zasyčel a odešel. Já jsem ještě hodnou chvíli stála na místě.
Povzdechla jsem si a vydala se zpátky. Snažila jsem se abych nebyla ve Philipově společnosti sama a dařilo se mi to.
Opět nás někdo vyfotil. "Co se to děje?" rozhlížel se Thomas. "Nevím." pípla jsem.
Ve skutečnosti jsem něco tušila. Média o mě stále ví a teď jsem se objevila bez maskování.
Domů jsme přišli něco málo po 11 večer. Šla jsem rovnou do sprchy a pak když už jsem byla v pyžamu jsem se vrátila za Thomasem. Byl opět v obyváku a sledoval nějaký film.
"Ehm... Thomasi?" oslovila jsem ho. Chtěla jsem se ho zeptat na otázku co mě svrběla na jazyku pěkně dlouho.
"Ano?" otočil se na mě s úsměvem. "Chtěla jsem se tě zeptat... No.... Proč jsi na mě hodný?" vysoukala jsem ze sebe.
"Tobě se to nelíbí nebo co?" uchechtl se. "Ne to ne. Jsem ráda ale... Proč sis mě teda.. Jak to říct jinak... Přivlastnil?"
Nadzvedla jsem jedno obočí. "Věděl jsem že se mě zeptáš." zase se uchechtl.
"No věc se má tak že my jsme spolu spali už hodně dávno ale já jsem prostě nemohl zapomenout na tvé oči. Musel jsem ale na dlouhou dobu pryč a tak jsem se nemohl domluvit s tvým otcem a pak když jsem před těmi 2 měsíci tvému otci řekl že chci abys byla moje, řekl mi kolik mu nabízím tak jsem mu řekl částku a on souhlasil. Byl jsem vážně šťastný."
Rozzářil se. Já na něj hleděla neschopna jedinného slova. No pak jsem se rozhoupala.
"Je fajn že tys byl šťastný. Ale co já? Já se prodávala chlapům už 2 roky ba ne dýl a když jsem konečně narazila na toho který ukradl mé srdce tak mi prostě otec jednoho večera napíše výhružnou esemes a když dosrazím domů tak mi jen tak řekne že si mě někdo koupil?! Já nejsem kurva žádná věc ale lidská bytost! Kdy si to konečně všichni uvědomíte?!" rozkřičela jsem se a s brekem opustila místnost. Mířila jsem si to do ložnice kde jsem se zamkla a vybrečela.
"Clarie. Clarie no tak! Já jsem to tak nemyslel. Otevři ty dveře." snažil se sem dostat ale já ho nepustila.
Naštěstí tu je více pokojů takže když odešel za Philipem, přestěhovala jsem si své oblečení do jiné ložnice.
Tenhle pokoj se mi vždycky líbil. Byl to prostě můj vkus.
http://www.polyvore.com/cgi/set?id=97437981
Věci jsem si dala do skříně a sedla si na postel a přemýšlela. Jsem prostě blbá že jsem ne nevěřila Louisovi ale nevím....
Neřekla jsem mu o tom. A kdybych mu to řekla tak by se to co nejdříve spravilo.
No s těmito myšlenkami jsem usnula.
