The Story Of Love (CZ)

2

Procházeli jsme se parken ruku v ruce, povídali si, smáli se a zpívali. Najednou jsem slyšela jak na mě někdo volá. Ten hlas mi byl povědomý, ale zrovna jsem si nemohla vzpomenout čí je. Otočila jsem se a nemohla jsem uvěřit tomu, kdo tam stojí.
V: "Fede!!! Ahoj, co tu děláš?" ještě v ohronení jsem pustila Leonovu ruku a silně Fedeho objala.
F: "Tak rád tě zase vidím!"
V: "Já tebe taky..." Vtom ně Fede zvedl ze země a zatočil se mnou. Vyjekla jsem, alr hned jsme se oba rozesmáli. Pak jsem ale zachytila Leonův pohled... Byl zamračený a v jeho výrazu jsem četla žárlivost a trošku i smutek. Vyprostila jsen se z Fedeho sevření a zase jsem chytila Leona za ruku. Pevně ji stiskl.
V: "No, ehm..." Bylo mi trochu trapně, ale cítila jsem povinnost je navzájem představit.
V: "Fede, tohle je Leon, můj kluk. Přistěhoval se z Mexika chvíli po tom co jsi odjel... A to doslova, tak jsme se vlastně seznámili... Chvíli po tom co jsem se vrátila z letiště, tak jsem šla do parku, trochu jsem si pobrečela a najednou se objevil Leon..." při téhle vzpomínce jsem se usmála. Cítila jsem, že Leon se už pomalu uklidňuje.
V: "A Leone, tohle je Federico, můj nejlepší kámoš. Je z Itálie a byl tu taky na výměnném pobytu, než si, jako ty, uvědomil, že to tu miluje a jen si zaskočil do Itálie nahrát desku." to už jsme se všichni smáli. Kluci si podali ruce.
F: "Moc rád tě poznávám"přátelsky se usmál.
L: "Já tebe taky." Pořád bys trochu nabroušený ale už celkem v pohodě.
F: "No já už musím, uvidíme se pak, jo?" řekl spíš ke mně.
V: "Jasně, čau!"
L: "Ahoj..."

Z pohledu Leona

Byl jsem trochu naštvaný, přece jen objímal mou holku, ale nakonec se zdál jako celkem fajn kluk. Ale věděl jsem, že Vilu mi to stejně bude vysvětlovat... A něl jsem pravdu, otočila se ke mně, objala mě kolem krku a přiblížla se ke mně, takže mezi námi bylo jen pár centimetrů.
V: "Víš, že je to jen kámoš, že jo? Protože já tě miluju..." objal jsem ji kolem pasu a něžně políbil na špičku nosu.
L: "Vím, taky tě miluju, krásko." Usmála se a mírně zčervenala. Políbil jsem ji na rty, nejdřív jemně, ale postupně jsem polibek prohluboval. Užíval jsem si chuť jejích perfektních rtů a toužil jsem, aby jsme tu takhle mohli stát navždy. Sama mi jemně strčila jazyk do pusy a já jsem se nebránil. Začala mě hladově líbat a já jí k sobě jednou rukou tisknul. Tou druhou jsem jí jemně zakláněl hlavu a hladil jí po týle. Vilu mi jednu ruku obmotala kolem krku a druhou měla zabořenou v mých vlasech. Když už nám došel dech, znovu mě objala a do ucha mi zašeptala: "Navždy."
Usmál jsem se, byl to takový náš zvyk si tohle říkat. Odpověděl jsem stejně:
"Navždy."